Sobotní start na domácím Mattoni 1/2Maratonu si však Kamínková ujít nenechá.

„Doufám, že si závod užiji a neprotrpím se ním," říká osmatřicetinásobná mistryně republiky na tratích od 1500 metrů až po půlmaraton.

S jakými ambicemi půjdete na start půlmaratonu?
V tomto roce jsem se rozhodla, že si už budu běhat jenom tak pro sebe. Nestoupnu si na startovní čáru s nějakým velkým očekáváním a sama sebe budu moci jedině překvapit. Doufám, že si závod užiji a neprotrpím se ním.

Přípravu vám v posledních měsících hodně komplikovaly zdravotní problémy?
Tři měsíce jsem vůbec nezávodila, protože jsem musela podstoupit operaci. Teď běhám asi čtrnáct dní, takže se do toho pomaličku dostávám. Trénink už zdaleka není tak intenzivní a nikdy už nebude. Běží se ale v Olomouci, takže jsem si řekla, proč se nezúčastnit. Proto si na tu startovní čáru stoupnu a poběžím.

Jste pasovaná za největší favoritku mezi domácími běžkyněmi. Věříte, že tuto roli i při všech komplikacích dokážete potvrdit?
Myslím, že jsme tři favoritky, a já věřím, že aspoň na stupních vítězů mezi těmi třemi Češkami budu. Jestli vyhraji, to říct nedokážu, byla bych ale ráda, kdybych se umístila mezi těmi třemi nejlepšími.

Loni jste byla trochu zklamaná z času jedna hodina a 19 minut. Můžete letos běžet v podobném čase?
Lépe určitě nepoběžím, ale kdybych běžela třeba za hodinu a 24 minut, tak bych byla spokojená. Věřím, že tak nějak zaběhnu.

V posledních dnech panují i ve večerních hodinách velká vedra. Přejete si výrazné ochlazení?
Trochu se ochladit má, ale nejlepší by bylo, kdyby nesvítilo sluníčko. Může být třeba dvacet stupňů, ale to sluníčko z toho udělá stupňů třicet. Půlmaraton je opravdu dlouhý, cesty budou večer vyhřáté a každý běžec by měl začít velice opatrně, aby ve zdraví dokončil a aby nemusely zasahovat sanitky, to by byla škoda. Bylo by lepší, kdyby bylo chladněji, ale každý předpokládá, že v červnu nebude deset stupňů, ale spíš třicet. Každý s tím do toho jde.

Jak se těšíte na atmosféru kolem trati? Budete si letos více užívat podpory, kterou máte jako domácí závodnice největší?
Je to výborné. Znám všechny ulice, kterými se běží, což je na jednu stranu výhodné, ale na druhou zase ne. Těším se, protože lidé kolem trati opravdu výborně povzbuzují a atmosféra tam je úžasná. V prvních dvou ročnících jsem neměla čas koukat se kolem, protože jsem byla opravdu zaměřená pouze na běh. Tentokrát doufám, že jim zamávám, usměji se a že to nebude s takovým velkým vypětím jako v předchozích letech.