S olomouckým házenkářem o Lize mistrů, Martinu Šetlíkovi i o tom, jestli by se sám mohl objevit na mistrovství Evropy

Velký srdcař, pro kterého není reprezentace jen obehraná formulka, se rozhodl pro přestávku v národním týmu s tím, že všechny své síly a pozornost chce věnovat svému zaměstnavateli, francouzskému Montpellieru.

Jeho investice mu brzy přinesla výnosy. Celý podzim předváděl skvělé výkony – ve třinácti ligových zápasech nastřílel padesát branek a k tomu dalších dvaatřicet v Lize mistrů. Že by za jeho skvělou bilancí stála reprezentační pauza, však odmítá. „Jen je podařená sezona, to tak někdy vyjde. Na podzim byla, co vím, jedna reprezentační akce, a ta by asi mé výkony neovlivnila,“ vysvětlil.

Montpellier je ve francouzské lize o bod před Chambéry první, takže se vám první půlka sezony hodnotí dobře?
Určitě musím být spokojený s prvním místem, protože jsme za celý podzim jen jednou prohráli. Normálně je to vynikající bilance, ale přece jen nám to kazí fakt, že jsme jen bod před Chambéry. Rozhodně tedy není nic jasného a tuším, že na jaře nás čeká ještě těžký boj.

Cílem je zisk titulu?
Jednoznačně. Vedení stanovilo cíl být mezi prvními dvěma týmy, což by nám zaručilo start v Lize mistrů, a to je samozřejmě pro klub ekonomicky velmi výhodné. Ale každý hráč vám řekne, že chce vyhrát titul, zvlášť když loni se nám to nepodařilo. Předtím Montpellier vyhrál titul z deseti posledních let devětkrát, takže se čeká, že si ho letos vezmeme zase zpět. Ale nebude to lehké.

Jak moc vám může Chambéry cestu znepříjemnit?
Osobně si myslím, že tyto dva kluby to mají rozehrané skvěle. Před třetím Ivry, které loni vyhrálo titul, máme náskok sedm bodů a Chambéry šest. Navíc Ivry doma s námi prohrálo a s Chambéry ztratilo body za remízu a na jaře ji oba tyto těžké zápasy čekají venku.

Jak do vydařeného podzimu zapadá Liga mistrů, ve které postupujete do další fáze?
Určitě jsme spokojení. Cíl je vždy vyhlášený v podobě postupu ze skupiny do další fáze. Letos jsme to poprvé měli relativně ztížené, protože jsme díky druhému místu v lize vstupovali do losování z druhého koše a věděli jsme, že budeme mít jednoho těžkého soupeře. Dostali jsme Kiel, který loni Ligu mistrů vyhrál a i letos je velký favorit. Jinak byl ale los docela dobrý a postoupili jsme ze druhého místa.

Nemrzí dvě porážky s Kielem?
Devadesát vteřin před koncem domácího utkání jsme snížili na rozdíl jedné branky a měli jsme sedmičku, nicméně jsme ji neproměnili a při hře vabank jsme dostali rozhodující gól. Celkově jsme ale hráli v prvním poločase opravdu špatně a bodovat v tomhle utkání bychom si snad ani nezasloužili. Ve druhém poločase jsme začali hrát vabank a náskok Kielu jsme stahovali, ale svoji šanci jsme nedokázali využít.

V osmifinálové skupině máte BM Ciudad Real – první tým španělské ligy, německý Gummersbach, slovinské Velenje. Jak jste s losem spokojený?
Tam už si ani nejde vybírat, takže jsem docela spokojený. Pokud bych tu možnost měl, asi bych si přál ze Španělska jiný tým než Ciudad Real, na druhou stranu bylo zase jasné, že jako postupující ze druhého místa budeme mít silné soupeře. Gummersbach není z Německa ten nejtěžší soupeř a slovinské Velenje je asi jeden z nejslabších týmů celé soutěže. Bohužel kvůli olympijským hrám postupuje ze skupiny jen vítěz, takže vyřadit Ciudad i Gummersbach bude hodně těžké. Ale cíl už máme splněný a teď si můžeme užít dalších šest krásných zápasů, z toho tři před našimi diváky.
Vy sám zažíváte skvělý podzim, máte výborné statistiky – dvacáté místo v tabulce střelců, padesát nastřílených branek, daří se vám i v Lize mistrů.

Vypadá to zatím na vaši nejlepší sezonu ve Francii?
Určitě. Tahle půlsezona byla mimořádně vyvedená, a i když statistiky moc nesleduji, tak to byl možná můj vůbec nejlepší půlrok v kariéře. V Karviné jsem taky dával hodně branek, ale tam hrál celý tým trochu jinak.

Mají vaše výkony ohlas v klubu?
I když jsem měl platnou smlouvu ještě na příští sezonu, tak jsem v průběhu podzimu prodloužil o další dva plus jeden rok. Což je pro mě v třiatřiceti letech skutečně skvělé. To je pro mě důkaz o tom, jak mé výkony vnímá vedení klubu.

V klubu s vámi působí i Jan Sobol. Jak se mu daří?
Honza měl těžký začátek, ve dvaadvaceti letech to pro něj bez větších mezinárodních zkušeností nebylo jednoduché. Ale jeho výkon v průběhu doby vzrůstal, bohužel si před měsícem zlomil ukazovák. Ale svoje místo už si našel a ohledně talentu o něj nemám nejmenší strach.

Jste rád, že máte v týmu krajana?
Určitě je to příjemné, i když vzhledem k tomu, že jsem ve Francii už pátý rok, tak nemusím tolik vnímat jazykovou bariéru. Ale pro zázemí, které tu naše rodina má, je příjemné mít tu další blízké lidi.

Jak jste se těšil na vánoční svátky?
Těšil jsem se moc, už jsme se s manželkou nemohli dočkat. I když se nám ve Francii moc líbí, pořád se moc těšíme domů a vždycky se o tom bavíme už měsíc před odjezdem. Oba jsme spíš rodinné typy a to myslím i v tom širším pojetí rodiny, takže si to užíváme.

Ptám se i proto, že reprezentace hrála vánoční turnaj a vy jste ohlásil, že v letošní sezoně by jste neměl dost sil i na národní tým. Užíváte si o to více chvíle s rodinou?
Už dopředu bylo oznámeno, že budou nominováni především hráči z domácí soutěže, takže bych pravděpodobně dostal na svátky volno. Nicméně i pro rodinu to hrálo svoji roli. V lednu s nimi budu moci zůstat snad po deseti letech.

Házenkářskou veřejností teď hýbe návrat osmatřicetiletého Martina Šetlíka do reprezentace. Co tomu říkáte?
Myslím si, že pro tým je to dobře. Navíc on sám prohlásil, že se necítí jako pivot číslo jedna. Když jsem v reprezentaci začínal, tak Martin byl jednička a já jsem mu kryl záda. Vím, že je to člověk, který by ohledně přístupu mohl být pro ostatní vzorem, a to by pro tým možná mohlo být ještě větším přínosem než jeho zkušenosti. I když je tím rozhodně nechci nijak snižovat. Cením si toho, že takový borec se dokáže vrátit. Pro něj byla reprezentace vždycky absolutní vrchol, toho jsem si na něm vždy cenil a nebude na škodu, když si to uvědomí i mladí hráči.

Při té příležitosti řekl pro svazový web trenér Pauza, že „s ohledem na měnící se systém kvalifikace, kdy se bude hrát v průběhu celé sezony zůstává jeho (tedy Juříčkovo) další působení v týmu otázkou“. Dovedete si představit, že budete jezdit v průběhu sezony na kvalifikační boje?
Především pro mě není problém, jestli je to kvalifikace nebo šampionát. Není to o tom, abych si vybíral, kam budu jezdit. S trenérem Pauzou jsem se domluvil, že se tuto sezonu chci věnovat práci v klubu a chtěl jsem mít i víc času na rodinu. Domluvili jsme se, že budu k dispozici na vše, co neovlivní moje hraní v Montpellieru. Slíbil jsem, že v létě přijedu na kvalifikaci a tam si vyjasníme, jak to bude v budoucnu. Když se změní systém a nebudu schopen přijet, tak už v reprezentaci nemusím být. Otázka reprezentace pro mě ale určitě nestojí jako „já něco a vy něco“. Nepodmiňuju své další hraní nějakým jednáním ostatních.

Zažíváte výbornou sezonu, cítíte, že je toho příčinou i přestávka v reprezentaci?
Myslím si, že tohle vliv nemělo. Jen je podařená sezona, to tak někdy vyjde. Určitě neuvažuju tak, že teď se mi začalo dařit, tak nepojedu na repre. Na podzim byla, co vím, jedna reprezentační akce, a ta by asi mé výkony neovlivnila.

Dovedete si představit, že by jste jel v lednu do Norska na mistrovství Evropy?
Jedině pokud by oba dva pivoti nemohli ze zdravotních důvodů jet. Pak, pokud bych byl vyzván, bych svou účast asi zvážil. Ale rozhodně ne v nějaké roli spasitele.

Francouzská liga má první jarní kolo v plánu až začátkem února, jak se tedy chystáte strávit více než měsíc volna, kdy se bude mistrovství Evropy hrát?
Už druhého ledna musím zpátky do Francie a o den později začínáme fyzickou přípravu. Cítím, že celou sezonu bych z letní přípravy neutáhl a já se potřebuju na hřišti cítit dobře. Vím, že je to potřeba, a tak se na přípravu docela těším.

Olympijského snu jste se ještě nevzdal?
Všichni vědí, jak těžké bude se dostat vůbec do kvalifikace a pak v ní případně uspět. A pokud by se toto všechno podařilo, tak ani nemohu počítat, že bych tam mohl jet, pokud by byla vybojována beze mě. Sen to ale pro mě pořád zůstává, i když se ho pomalu začínám vzdávat.

A plánujete někdy v budoucnu návrat do české extraligy?
Zatím ne, a to z toho důvodu, že pokud budu schopen hrát kvalitní házenou, tak v zahraničí. V opačném případě bych asi raději skončil. V momentě, kdy to nepůjde, tak to nebudu lámat přes koleno. Je příjemné živit se tím, co nás baví, ale jednou to skončí a pak začnu normálně chodit do práce.