„Bratislava ale zvítězila zaslouženě, zápas jim vyšel,“ uznala sportovně dvaadvacetiletá pravá spojka DHC Sokol Poruba Michaela Hrbková.

Jak byste hodnotila svůj výkon v premiéře?
Určitě na něm byla znát nesehranost,. O tom, že konečně nastoupím jsem se dozvěděla až ve středu. Času moc nebylo. Asi jsem se na to utkání těšila tak moc, že to nakonec mému výkonu ublížilo. Vůbec mi to nešlo.

Hodně často jste střílela, ale gólmanka Školková až na jednu výjimku všechny vaše pokusy chytila.
V tom byl asi největší rozdíl mezi oběma kluby. My šance nedávaly a Bratislavě tam spadlo všechno. Markéta Doláková ale chytala taky super, to je třeba taky říct. Nebýt ní, tak mohlo být vítězství Bratislavy ještě vyšší.

V čem byla ještě Bratislava lepší?
Určitě v obraně, kde jsme tentokrát nehrály vůbec dobře. Nedokázaly jsme ubránit střely z dálky a vůbec jsme neměly odražené balóny. Chybělo nám i troška toho štěstí, protože právě ty odražené míče se vždycky dostaly k soupeřkám.

Zahodily jste spoustu vyložených šancí, hodně pokusů skončilo na tyčích.
Nemá cenu se na to vymlouvat, prostě koncovka nám nevyšla. Ono to tak prostě někdy v házené je, že nemáte svůj den. Určitě se i brankářka Bratislavy na nás připravila, mně osobně chytila fakt všechno.

Jak moc jste se na svou premiéru v porubském dresu těšila?
Hrozně moc. Z půlky jsme si ale vše s Dominikou Seluckou zavinily samy, protože to bylo celé špatné už od samého začátku. Jsem ale v každém případě ráda, že je vše za mnou a já zase mohu hrát. Pauza byla hodně dlouhá.

Je hodně nepříjemné pouze trénovat?
Já naštěstí chodila hrát první ligu za olomoucké juniorky, ale jasně se ukázalo, jak velký rozdíl mezi Interligou a touto soutěží je. Právě v sobotním utkání s Bratislavou to bylo na mém výkonu hodně znát. Já ale věřím, že můj výkon půjde nahoru. Musím si na spoluhráčky zvyknout, prostě se sehrát.

Zatím na to čas nebyl?
Nešlo to, protože jsem na tréninku z pochopitelných důvodů vždy hrála v druhé šestce. Nemělo cenu něco nacvičovat, když jsem nemohla nastupovat. Nyní už to bude lepší.

Těžit můžete i z toho, že jste se Seluckou i Tomečkovou hrála spolu v Olomouci.
Já jsem hlavně ráda, že tady nejsem sama. Kdyby tady Romča Tomečková nebyla, tak bych ani já do Poruby nepřestoupila.

Můžete prozradit jak jste celou kauzu prožívala?
Ze začátku to byla hrozná bezmoc, měly jsme špatnou náladu. Asi nejhorší byla ta nejistota, že nevíte, co bude. Postupem času, kdy nám v Olomouci řekli, že máme jít do zahraničí, jsme začali věřit, že se vše k dobrému obrátí. My jsme ale trénovali, takže jenom doma jsme neseděli.

Kdy jste začala věřit, že si zase házenou zahrajete?
V momentě, kdy povolili přestup Domče Selucké. To už jsem věřila, že i já se dočkám.

Nemrzelo vás, že Dominice Selucké přestup do Poruby povolili o čtrnáct dní dříve?
Já jsem to čekala, protože mě nechtěli do Poruby pustit. Olomouc mi angažmá sháněla i jinde. Abych byla upřímná spíše jsem počítala s tím, že to bude trvat ještě déle. Nakonec ale povolili a jsem strašně ráda, že mohu zase hrát. Blíží se reprezentační sraz, takže jsem ráda, že na něj pojedu alespoň trošku rozehraná.

Jak se nyní s odstupem času na celou věc díváte
Každá zkušenost, i ta špatná, je pro člověka prospěšná. Spíše to beru tak, že to je pro mě do budoucna velké ponaučení. Kdybych chtěla ještě někdy přestupovat, tak budu jednat úplně jinak. Udělali jsme s Dominikou Seluckou chybu, ale chyby byly i na straně Olomouce. Ale více to nechci komentovat. Jsem šťastná, že mohu v Porubě hrát.

Poruba má mladý, ale perspektivní tým. Hrálo to při vašem rozhodování u přestupu hlavní roli?
Já se rozhodla proto, že o mě poprvé nějaký klub stál a choval se podle toho. Podmínky jsou v Porubě super, jasně nejluxusnější, jaké jsem zažila. Všechno se dělá pro házenou. Jsem samozřejmě ráda, že tenhle tým má svou kvalitu i potenciál. Holky jsou mladé, ale určitě se budou zlepšovat. Až nasbíráme zkušenosti, tak určitě budeme útočit v tabulce i na vyšší příčky.