Právě ve spolupráci s pamětníkem a důležitým členem pořadatelského sboru jsme pro vás při příležitosti významného padesátiletého jubilea připravili jedinečný seriál o historii motokárových závodů v Olomouci. Věděli jste, že u toho vůbec prvního byl i dědeček slavného MMA zápasníka Karlose Vémoly?
ČÁST 8. - Televizní přenos, který málem nebyl
Svou vysokou pořadatelskou úrovní a návštěvností při Grand Prix Sigma 1979, která v Evropě nikde na žádných závodech motokár neměla obdoby, nasadila Olomouc všem ostatním evropským pořadatelům velmi vysokou laťku v pořadatelství závodů motokár.
Veřejnost a diváci na závodech potom už jen vidí výsledek práce desítek i stovek dobrovolných organizátorů a pracovníků na trati. Ale nevidí tu mravenčí práci v zákulisí závodů, se kterou je spojeno mnoho zážitků.
Jak už jsem na začátku uvedl, byl jsem členem ředitelství závodů GP Sigma a později GP Olomouc od roku 1974 až do roku 1990 - tedy i ME 1980 od prvních pracovních porad.
Samozřejmě při pořádání takovýchto akcí člověk zažije řadu situací a zážitků v zákulisí, které se diváci na závodech a ani ostatní veřejnost nedozví. A já bych se rád s vámi podělil o některé zážitky, které trochu poodhalí to, co se dělo v zákulisí příprav.
Krátce na to, kdy nám bylo po zasedání Mezinárodní kartingové federace FIA/CIK v Paříži oznámeno, že pořadatelství ME 1980 bylo přiděleno Olomouci, svolal ředitel závodu Zdeněk Šebesta všechny vedoucí jednotlivých sekcí pořadatelského sboru na první pracovní ředitelství.
Já jsem měl na starosti kromě průběžného vydávání tiskových informací a komunikace s jednotlivými redakcemi novin, časopisů a rozhlasu také zasílání tiskových zpráv do tehdejší redakce tělovýchovy a motorismu Československé televize.
Protože motoristických závodů takového významu, jako je mistrovství Evropy, se u nás mnoho nepořádalo, měli jsme jako pořadatelé samozřejmě enormní zájem, aby závod ME motokár 1980 GP Sigma od 4. do 7. září 1980 vysílala Československá televize přímým přenosem.
Ještě v listopadu 1979 zaslal ředitel závodu Zdeněk Šebesta do Československé televize dopis se žádostí o zařazení ME motokár 1980 v Olomouci do harmonogramu přenosů ČST na rok 1980. Zanedlouho jsme dostali z ČST odpověď, že ČST zařadila olomoucké ME do harmonogramu vysílání v roce 1980.
Chtěli jsme ukázat a potvrdit světu, že velké motoristické akce se dají pořádat nejen na Velké ceně motocyklů v Brně při MS, ale i v Olomouci při závodech motokár. Bylo to velké povzbuzení pro všechny a zároveň i jakási vzpruha do další práce na přípravě ME.
Průběžně jsem rozesílal každý měsíc do všech novin a časopisů, které u nás tehdy vycházely, tiskové informace o průběhu příprav ME a novinkách z oblasti motokár. Samozřejmě také do ČST. V té době komentovával téměř všechny motoristické přenosy vynikající televizní komentátor Lubomír Pecháček.
Začátkem května 1980 na jednom pracovním ředitelství jsme se shodli v názoru, že by bylo dobré, aby přímý přenos z ME motokár z Olomouce přijel komentovat právě Lubomír Pecháček, aby byla zaručena úroveň a kvalita komentáře.
Místo koní motorů koně parkurové
Protože jsem měl v náplni a úkolech na starosti i komunikaci s komentátory ČST, byl jsem vyslán do Prahy k projednání našeho přání, aby přenos z Olomouce přijel komentovat právě Lubomír Pecháček.
Ještě v tom týdnu jsem sedl do vlaku, dojel do Prahy a šel z nádraží do nedaleké Jindřišské 16, kde v té době měla sídlo Hlavní redakce tělovýchovy a motorismu (HRTM) ČST (než se později přestěhovali na Kavčí hory). Shodou okolností šéfredaktorem HRTM byl právě Lubomír Pecháček, a tak jsem šel přímo za ním.
Když jsem mu řekl, že jsme dostali přislib přenosu ČST z ME motokár 1980 a měli bychom přání, aby tento přenos komentoval on, tak mně oznámil, že přímý přenos z Olomouce z ME motokár nebude, že byla provedena změna a že je tam zařazený přenos z parkuru koní z Frenštátu pod Radhoštěm.
Na můj dotaz, jestli by se to nedalo ještě změnit, protože se přece jedná o mistrovství Evropy, mně řekl, že to už bylo rozhodnuto a změnit to on nemůže.
Po této ledové sprše jsem z ČST odcházel velice rozladěný a jak jsem přijel do Olomouce, tak jsem hned telefonoval Zdeňkovi Šebestovi, jak jsem dopadl.
Ten vzápětí na druhý den svolal mimořádné pracovní zasedání ředitelství GP. Všichni jsme z toho byli rozladění a naštvaní, že přenos nebude. Začala diskuse, padaly různé návrhy na řešení, kde kdo koho má a zná, kdo by nám mohl pomoci, ale byly to všechno jen „malé ryby“.
Musel to být někdo, kdo má politický vliv, protože změnit harmonogram přenosů, který byl schválený rok dopředu, mohl v té době v ČST snad jen ústřední ředitel ČST a na toho byl i Zdeněk Šebesta krátký.
V ředitelství GP byli i zástupci generálního ředitelství Sigmy, která zaštiťovala mistrovství Evropy. Tito zástupci se zkušenostmi, jak jednat na úrovni ředitelů, byli takovou prodlouženou rukou generálního ředitele, tak jsem dal návrh, aby zašli za generálním ředitele Ing. Cáhelem a požádali ho o pomoc. Nikomu se ale s takovou „jobovou zvěstí“ ke generálnímu řediteli jít nechtělo. Tak jsem řekl, že já za ním zajdu.
Soudruzi pomohli
Byl jsem sice tehdy zaměstnaný na Ústředním prodeji Sigma, který byl součástí koncernu VHJ Sigma, ale byl jsem jen referent bilancí a neměl jsem co ztratit. Ohlásil jsem se na sekretariátu generálního ředitele a v určený den a čas jsem se dostavil na jednání.
Na dotaz Ing. Cáhela, co mě přivádí, jsem mu podrobně vysvětlil celou situaci, řekl jsem mu, co jsme z naší pozice všechno udělali a jaký byl výsledek. Věděl jsem, že také on měl zájem na tom, aby se tomuto ME dostalo náležité propagace a značce Sigma reklamy. A televizní přenos byl tou nejlepší zárukou.
Zeptal se mě, jak si představuji pomoc. Řekl jsem mu, jestli by nezavolal tajemníkovi OV KSČ v Olomouci, a ten aby zaintervenoval u ústředního ředitele ČST Jana Zelenky, aby přímý přenos z Olomouce přece jen byl.
Viděl jsem, jak se v něm probudila generálská ješitnost a řekl: „Já zavolám přímo na ÚV Čapkovi!“
Myslel tím Miroslava Čapku, který byl předsedou Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSČ, což byla velmi vysoká funkce. Navíc pocházel z nedalekého Citova, takže se oba spolu velmi dobře znali.
Výsledek byl ten, že soudruh Čapka zavolal ústřednímu řediteli ČST Janu Zelenkovi, že se v Olomouci pořádá ME motokár, že se tam pojede podívat a rád by, aby byl z Olomouce přímý televizní přenos. Dál to pokračovalo systémem padajícího kamene.
Ředitel Zelenka zavolal řediteli ostravské televize, ten si zavolal svého tehdejšího vedoucího hlavní redakce tělovýchovy a motorismu a současně režiséra sportovních přenosů Studia ČST Ostrava Ctirada Fuksíka a přenos z Olomouce byl zajištěný!
Ukažte mi toho, kdo zajistil přenos!
Když potom přijel režisér Fuksík na obhlídku do Olomouce – byl malý postavou jako Napoleon, ale hlasem zvučným, že ho bylo slyšet široko daleko – tak jeho první slova byla: „Ukažte mně toho člověka, který vám zajistil přenos!“
Řekl jsem jednoduše: „Já, proč?“
Odpověděl, že se ještě za celou dobu jeho působení v televizi nikomu nepodařilo změnit rok předem schválený program přímých přenosů a zejména, když každým rokem v tomto termínu býval přenos z parkurových závodů z Frenštátu pod Radhoštěm.
Potom jsme si se Ctiradem Fuksíkem spolu sedli, dali si po štamprličce a v následujících letech při dalších přenosech motokárových závodů z Olomouce jsme si na tuto historku vždy s úsměvem zavzpomínali.
V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na samotné mistrovství Evropy 1980, tehdejší průtrž mračen, která vše málem zhatila, a ukážeme vám i obrovskou galerii fotografií od fotografa Petra Vysloužila, který nechyběl na místě.
Jan Strnadl
Všechny díly našeho seriálu: