Právě ve spolupráci s pamětníkem a důležitým členem pořadatelského sboru jsme pro vás při příležitosti významného padesátiletého jubilea připravili jedinečný seriál o historii motokárových závodů v Olomouci. Věděli jste, že u toho vůbec prvního byl i dědeček slavného MMA zápasníka Karlose Vémoly?

V minulém díle jsme se věnovali roku 1987 a prvnímu mezinárodního závodu po čtyřleté pauze, kdy se z Olomouce závody motokár vytratily. Ještě větší paráda se chystala na rok 1988. Nic ale nebylo zalité sluncem…

ČÁST 13. - Pořadatelský nezdar v roce 1988? Zklamání i poučení před mistrovství světa

Agrotým Štěpánov zažádal o pořadatelství mistrovství světa i Evropy pro rok 1989, trať ale byla oproti mezinárodním předpisům asi o 270 metrů kratší.

Komisař Mezinárodní kartingové federace řekl, že pokud dráhu o tuto délku prodloužíme, budeme moci zažádat o přidělení pořadatelství pro rok 1989, ale ještě v roce 1988 musíme na této prodloužené dráze uspořádat jeden z kvalifikačních závodů pro jezdce pro účast na MS a ME, takzvaný CIK Trophee závod.

Všechny podmínky jsme splnili, byly vypsány dva – jeden v Itálii a druhý právě v Olomouci v termínu 29. dubna – 1. května 1988.

CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988. Spartakiádní stadionCIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988. Spartakiádní stadionZdroj: Deník/VLP Externista

Jednou z podmínek obdržení homologace pro závody MS a ME a pořadatelství závodů CIK-Trophee bylo, že dráha musí mít po celé délce minimální šířku 8 metrů. Pokud se jednalo o ovál stadionu, tam byla šířka dostatečná - cílová rovinka měla 12 metrů a v obloucích oválu byla šířka 15 metrů.

Prodloužení dráhy

Některé úseky vně oválu však šířku 8 metrů neměly, také jsme se museli vypořádat s prodloužením dráhy. Jediné místo, kde se dal „natáhnout“ nový úsek, bylo v oblouku oválu po vjezdu na stadion za fotbalovou brankou. To znamenalo zásah do hrací plochy fotbalového hřiště, kde Sigma také hrávala některé zápasy svých mužstev. Tady je třeba vyzvednout vstřícnost a ochotu vedení fotbalového klubu SK Sigma Olomouc, které nám vyšlo maximálně vstříc, povolilo nám provést záběr potřebné plochy. Mohli jsme dráhu prodloužit. Jenže to byl jenom první – dalo by se říci ten lehčí – problém…

CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988. Nový úsek prodloužené dráhyCIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988. Nový úsek prodloužené dráhyZdroj: Deník/VLP Externista

Tvrdším oříškem bylo, kdo nám za tak krátkou dobu tento nový úsek udělá. Zde se ukázala síla osobnosti a velmi dobré přátelské vztahy předsedy JZD Zlatý klas Štěpánov Františka Axmanna s generálním ředitelem bývalé VHJ Dopravních staveb Olomouc.

Výsledek byl ten, že ředitel Dopravních staveb nechal převést z jiné stavby do Olomouce finišer – stroj na pokládání živičného povrchu – a další potřebnou techniku.

Jeho pracovníci za pomoci dalších brigádníků odborně připravili podklad pro nový úsek, celou zbývající část dráhy včetně oválu vyfrézovali a položili úplně nový povrch po celé délce dráhy.

Samozřejmě včetně nových obrubníků – drncáků – ve všech zatáčkách tak, jak to vyžadovaly mezinárodní předpisy pro závody MS a ME.

Dráha měla nyní po celé délce minimální šířku osm metrů, cílová rovinka a oblouk po staru měly šířku 12 metrů a celkovou délku 890 metrů. Když potom přijeli 28. dubna 1988 zástupci FIA/CIK na kontrolu (byli to ti stejní jako v roce 1987), tak kroutili hlavami a žasli nad tím, že jsme to v tak krátké době všechno dokázali udělat.

CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988. Jednání s představiteli FIA/CIK o udělení pořadatelství MS a MECIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988. Jednání s představiteli FIA/CIK o udělení pořadatelství MS a MEZdroj: Deník/VLP Externista

Očekávala se účast nejlepších jezdců Evropy, ale…

Pro pořadatele to mělo nesmírný význam v tom, že měl automaticky zajištěnou účast všech nejlepších jezdců světa Formule C a Evropy pro homologovanou třídu Intercontinental C. V praxi to mělo znamenat start nejméně 70 jezdců v každé třídě – to je přes 140 nejlepších závodníků světa z přibližně dvaceti států.

Byli jsme plní nadšení a euforie, že i když to nebude finále MS a ME, přijede i tak do Olomouce světová a evropská motokárová špička třídy 125 ccm. Jenže tady se ukázala v plné nahotě naše nezkušenost z pořádání závodů na úrovni MS a ME. Oproti roku 1980 to bylo už úplně něco jiného, hlavně, co se týče způsobu zajištění účasti jednotlivých závodníků.

Jakmile jsme se dověděli o přidělení jednoho ze závodů CIK-Trophee, připravili jsme propozice závodu a propagační materiály. Rozeslali jsme pozvánky do všech 22 národních asociací kartingu v Evropě a věřili jsme, že nominují své jezdce a pošlou je na závod v Olomouci.

CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988Zdroj: Deník/VLP Externista

Protože jsem měl na starosti komunikaci se sdělovacími prostředky a z předchozích televizních přenosů jsem se osobně znal s komentátorem ČST Vladimírem Dolejšem, dojednal mně týden před závodem v sobotních Brankách, bodech, vteřinách minutový rozhovor o tomto závodě.

Zklamaný televizní komentátor

Podařilo se mi namotivovat jak motoristické redaktory novin a časopisů, tak i Petra Kmenta, který v roce 1988 byl přidělený jako komentátor televizního přenosu tohoto závodu.

Když jsem se s Petrem Kmentem potkal před závodem na stadionu, tak mně říkal, jak se díky mému vystoupení v Brankách, bodech, vteřinách učil nazpaměť životopisy tehdejších několikanásobných mistrů světa Italů Baroniho a Piciniho, aby o nich mohl něco říci, a když přijel do Olomouce a přečetl si startovní listinu, tak byl velmi zklamaný.

Do Olomouce totiž přijely jen národní týmy Bulharska, NDR, Maďarska, SSSR, Polska a ze západu jen pár závodníků ze Švédska, Rakouska, NSR a Finska – bohužel nikdo z nich nepatřil ke špičce v Evropě.

CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988Zdroj: Deník/VLP Externista

Tehdy jsem se Petru Kmentovi samozřejmě omluvil, ale to bylo tak všechno, co jsem mohl udělat, prostě to byla daň za naši nezkušenost.

Při propagaci tohoto závodu jsme vycházeli jsme z toho, jak to chodí u nás. Ale v tehdejších západních zemích to fungovalo úplně jinak. Tam se účast dojednávala přímo s jezdci při osobních setkáních na přecházejících závodech.

Velký vliv měla také osobnost, její věhlas či známost ve světě kartingu. A tady nám chyběla zkušenost Zdeňka Šebesty a jeho osobní kontakty na přední evropské motokárové osobnosti.

Z Italů, na které jsme se těšili nejvíce, tedy nepřijel nikdo. Svůj podíl na tom měla i skutečnost, že druhý kvalifikační závod CIK Trophee se jel asi za měsíc v Itálii, takže další špičkoví západní jezdci si svoji povinnost před MS a ME splnili doma, nebo pro ně v bližší Itálii. Pro řadu špičkových západních jezdců to byla samozřejmě atraktivnější destinace než socialistické Československo.

Doprovodný program se nepovedl

CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988. Ukázková jízda motocyklůCIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988. Ukázková jízda motocyklůZdroj: Deník/VLP Externista

Druhým ne příliš povedeným krokem při tomto závodě bylo vyplnění přestávek mezi jednotlivými jízdami. Tady bylo nařízení, že mezi jízdami musí být přestávka 30 minut. Návrhů pro vyplnění těchto přestávek bylo několik, jako například pozvat nějakou známou hudební skupinu, nebo zpěváka, ale to by stálo hodně peněz.

Nakonec jsme si řekli, že zůstaneme u motorismu a vyplníme přestávky ukázkovými jízdami silničních závodních motocyklů kubatury 80 ccm. Myšlenka se na první pohled zdála velmi atraktivní, přijelo šest závodníků, ale ve výsledku to byly jen opravdu ukázkové jízdy, protože rovinky pro vyvinutí nějaké vyšší rychlosti byly pro motocykly velmi krátké.

Bylo to sice zpestření, ale ne takové, jaké jsme očekávali. I to byla zkušenost, ze které jsme si vzali pro příště poučení.

Poprvé s čipy

Do roku 1987 se na všech závodech mistrovství republiky i na mezinárodních závodech GP Sigma provádělo měření průjezdů kol ručně a takzvaně na oči. To se změnilo v roce 1988, kdy parta zapálených nadšenců ve složení Jaroslav Rusek, František Faltýnek a Luděk Hájek vytvořila systém měření průjezdů kol jezdců na bázi vysílače a snímače.

Při závodu CIK Trophee Grand Prix Olomouc 1988 se poprvé se u nás provádělo měření časů jednotlivých závodníků a potom celých rozjížděk pomocí čipů (jezdci měli na motokáře takovou malou krabičku – vysílač) – jako u závodů Formule 1.

Dnes už je to automatické – bere se to na závodech jako samozřejmost, ale v roce 1988 to byla u nás revoluční změna a velká pomoc časoměřičům.

Jan Strnadl

Přes veškeré problémy a komplikace závodu v roce 1988 se o rok později v Olomouci jelo mistrovství světa a Evropy. Ale o tom už v závěrečném díle našeho seriálu, který vyjde v den velkého výročí – 11. listopadu. Bude to přesně 50 let od prvního závodu motokár na Spartakiádním stadionu v Olomouci.

Všechny díly našeho seriálu:

Diskuze a kontrola trati s anglickým viceprezidentem FIA/CIK Robertem Langfordem. Zleva František Axmann, Petr Němeček, Robert Langford a Karel Slavík
Mistrovství světa motokár v Olomouci? Trať schvaloval typický Angličan
Grand Prix Olomouc 1986. Milan Šterba před Josefem Kališem
FOTO: Historie motokár v Olomouci: Zrod Grand Prix po čtyřech letech ticha
V roce 1982 se jela poslední Grand Prix Sigma. Kapotovaná motokára Ulfa Svensena
FOTO: První kapotovaná motokára v Olomouci a poslední GP Sigma
Fotky Petra Vysloužila z motokárového mistrovství Evropy v Olomouci.
FOTO: Mistrovství Evropy motokár v Olomouci 1980: Šimáka liják nezastavil!
Motokárové mistrovství Evropy v roce 1980 bylo do té doby největší událostí svého druhu. Závody sledovalo 20 000 lidí i Československá televize.
OBRAZEM: Televizní přenos motokár z Olomouce v roce 1980, který málem nebyl
Agroteam Štěpánov. Sestava z konce roku 1980.
Historie motokár v Olomouci: Ve Štěpánově vznikl „neporazitelný“ Agroteam
Grand Prix Sigma v roce 1978 přivedla do Olomouce jezdce kapitalistických zemí včetně nejrychlejších Italů. Nic ale nebylo zadarmo. Prvomájový průvod byl povinností
Historie motokár v Olomouci: Když poprvé dorazili i Italové a deset tisíc diváků
Grand Prix Sigma 1977. Start jedné z rozjížděk
Historie motokár v Olomouci: Proměna v Mekku Československa. Podívejte se
První závod motokár na Spartakiádním stadionu v Olomouci v roce 1973.
Historie motokár v Olomouci: z ulice na Spartakiádní stadion. Unikátní fotky
Zdeněk Šebesta byl mužem, který v Olomouci udával směr motokárového závodění. Zde při zahajovacím projevu před ME v roce 1980.
Historie motokár v Olomouci: Na evropské výsluní kormidloval Zdeněk Šebesta
První závod v Hodolanech 11. května 1962.
Historie motokár v Olomouci: První závody pořádal i dědeček Vémoly
Start vůbec prvních závodů na Spartakiádním stadionu v roce 1973. V listopadu to bude padesát let.
Historie motokár v Olomouci: Úvod do unikátních vzpomínek pamětníka