Na domácí půdě nebyly disciplíny o nic snadnější než v mezinárodní konkurenci, s vypětím se ale Jiří Tkadlčík potýká takřka denně. Siláky prověřilo například zápolení s tahačem.

„Jako vždycky to bylo bolestivé. Tahání kamionu bylo těžké, váhově ten kamion přitom nebyl těžký, měl osm tun. Šlo to ale nějak špatně. Byl jsem čtvrtý mezi profesionály, ale dvacet borců to neroztáhlo. To mě docela potěšilo, protože kamion není můj šálek čaje," uvažoval přerovský sportovec, ale recept na úspěch pro souboj s těžkým autem neprozradil.

„To já právě nevím, jaké je to tajemství. Nejtěžší je ten kamion rozjet. Klukům se to nepovedlo, já jsem to ze startu nějak naprasil a pak už se to rozjelo a bylo to dobré," řekl šestadvacetiletý závodník.

Na Hané se mi moc líbí

Do akce se ve Šternberku vrhl také s námořnickou čepicí na hlavě, zvedání břemen je pro něj výzva a show.

„Čepice neměla nějakou symboliku. Ale hodně často závodím ve světě a byli jsme na mistrovství Evropy v Belfastu, kde byl postaven Titanik. Tak jsem si tam koupil námořnickou čepici, a když jsem vyjížděl na závody do Šternberka, tak jsem ji uviděl a vzal jsem si ji. Jen trochu pro srandu," podotkl Tkadlčík, který se věnuje intenzivní přípravě na závody a osobnímu trenérství v Praze.

K závodům do rodného regionu se ale rád vrací.

„Na Hané se moc líbí, narodil jsem se v Přerově. Ale už jsem skoro čtyři roky v Praze. Vždycky si tady ale rád zazávodím, je to tady super," prohlásil.

Boj bez rozdílů vah

Na českých strongman závodech se zařadil do kategorie profesionálů a bojoval se soupeři bez rozdílu vah.

Nejtěžší protivník tak pracoval s hmotností 165 kilogramů. Jiří Tkadlčík ale sbírá tituly ve třídě do 105 kilogramů.

„Nejtěžší je přijít a vidět ty kluky, kteří mají 150 nebo až 170 kilo. Ale řeknu si, že se chci porovnávat s nejlepšími a jdu do toho. To mi dá nejvíc," mínil Tkadlčík.

Sám o přibírání na výrazně vyšší hodnoty okolo 150 kilogramů neuvažuje.

„Nechtěl bych to. Všestrannost je pro mě základ. Chodím si zaběhat se psem, mám staforda. A ten kdybych s ním nebyl dvakrát třikrát denně pořádně venku, tak by byl hyperaktivní a všechno by mi doma rozkousal. A přítelkyně by asi taky nebyla spokojená," smál se silák, který se věnuje propagaci sportu a cvičení na sociálních sítích a řadě projektů.

Lidé jsou můj motor

Na akcích tohoto typu pak patří mezi nejznámější tváře a i ve Šternberku nebyly výjimkou žádosti fanoušků o společnou fotografii.

„Snažíme se v Česku tlačit strongmanský sport kupředu. Lidé o to mají zájem a za to jim moc děkuju, jsou takový můj motor, kvůli kterému to všechno zvedám," byl vděčný Jiří Tkadlčík.

V náročném programu mu energie neubývá, naopak má stále další plány.

„Zatím to vypadá, že sil je dost. Musím se snažit, program je fakt nadupaný. Každý týden je nějaká akce, je toho hodně, ale stojí to za to. Setkání s lidmi, kteří přijdou pro fotku nebo začnou cvičit a mají zájem o sport. To je pro mě obrovské zadostiučinění," prohlásil.

Soupeře neshazuje, ale podporuje

Dvě první místa letos získal Jiří Tkadlčík na prestižních závodech, jejichž patronem je slavný Arnold Schwarzenegger. Úspěch přišel v Austrálii i v Africe.

„To byl pro mě takový vrchol sezony. Jsem rád, že mě tam vůbec pozvali. A že jsem to mohl vyhrát. Ještě bych chtěl dát triple. V Asii v Hongkongu vyhrát poslední závod série Arnold Strongman a pak vyhrát World Strongest Man do 105 kg. Ambice jsou obrovské," s úsměvem dodal neúnavný bojovník.

Přitom se snaží nejen o propagaci sportu, ale i o podporu protivníků.

„Vždycky to tak dělám. I na třeba mistrovství Evropy jdu za závodníkem a snažím se ho podpořit. Já bojuju sám se sebou. Soupeře chci vybičovat k nejlepším výkonům a pak ten výkon porazit. K čemu by mi to bylo, kdybych ho porážel a ještě ho shazoval, že to nedá. Jsem schopný za ním přijít a ještě mu poradit, jak to udělat," potvrdil.

Nakopávače: čpavek a tabák

Ke kolegům také přispěchal s lahví čpavkové vody nebo šňupacím tabákem.

„Takové nakopávače určitě dáváme. Člověka to nabudí, je naštvanější a jde do toho po hlavě," objasňoval Tkadlčík.

S talentem zejména pro disciplínu mrtvý tah dosahoval výsledků také v silovém trojboji, nyní by se chtěl vydat další cestou.

„Trojboj šel asi hodně do postraní. To už si troufám říct, že mám za sebou. V mrtvém tahu bych chtěl být pořád špička minimálně v České republice. Chtěl bych se věnovat motivaci, ať už ve strongmanu nebo v životě. Řekl bych, že už je to pěkně rozběhnuto," uzavřel Jiří Tkaldčík.