Před třemi týdny se mu navíc na turnaji v Maroku ozvalo další zranění.

„V Casablance jsem se ráno před zápasem probudil a nemohl jsem otočit hlavou. Měl jsem zablokovanou krční páteř,“ popisoval osmadvacetiletý tenista, který věří, že se brzo dá do kupy a bude moci usilovat o návrat do elitní stovky světového žebříčku.

Na turnaji v Casablance jste skrečoval zápas prvního kola s Menendezem. Na následujícím podniku v Rabatu jste se rovnou odhlásil z turnaje. Jaký je váš aktuální zdravotní stav?
V Casablance jsem se ráno před zápasem probudil a nemohl jsem otočit hlavou. Měl jsem zablokovanou krční páteř, a i když jsem tam měl s sebou svého fyzioterapeuta, tak bylo strašně málo času se na ten zápas dát do kupy. Zkusil jsem odehrát set, ale nešlo to, takže jsem zápas skrečoval. Odjel jsem to domů léčit a myslel jsem si, že už je to dobré. Takže jsem trénoval před odletem na další turnaj do Rabatu, ale tam mě to po několika trénincích opět začalo víc bolet a v den zápasu to bylo de facto pořád stejné. Nechtěl jsem zápas zase krečovat a ani to zkoušet, takže jsem se odhlásil před zápasem z turnaje a letěl jsem domů.

Takže cesta do Maroka a zpět byla vlastně zbytečná?
Bohužel. Myslel jsem si, že už je to dobré, ale nevím, jestli mi ublížila ta cesta, ale těsně před zápasem jsem se musel rozhodnout, že nenastoupím, protože ta bolest byla zase skoro stejná jako v Casablance. Doma jsem podstoupil vyšetření a ukázalo se, že to je malinko vážnější, než jsem si myslel. Mám trošičku vyhřezlou krční ploténku, takže uvidím, kdy začnu hrát. Momentálně zatím jenom cvičím a rehabilituji s fyzioterapeutem. Tenis se zatím odkládá.

Jak hodnotíte začátek letošní sezony? Vaším maximem byla semifinálová účast na challengeru v marockém Meknes. Sliboval jste si od letošní sezony víc?
To semifinále je, myslím, jediná akce, která stojí za řeč. Začal jsem smolně v Austrálii, kde jsem prohrál z mečbolů. Navíc to trochu narušilo zranění, kdy jsem si o Vánocích dost vymkl kotník. Po Austrálii následovalo několik turnajů, kde byly zápasy, které jsem nedotáhl do úspěšného konce, i když jsem na to měl. Třeba v Kazani jsem měl ve druhém kole set a v tie-breaku 5:2. V Rotterdamu ve finále kvalifikace s Beckem ve třetím setu 5:4 a servis, takže kdyby se ty zápasy trochu lépe sešly, tak jsem mohl uhrát i nějaký lepší výsledek. Zatím určitě spokojený být nemůžu, ale mojí prioritou je, abych byl zdravý, a až potom se můžu zaobírat tím, jestli hraju dobře, nebo ne.

Mohl být zápas s Karolem Beckem na kvalifikaci v Rotterdamu zlomový? Podával jste na vítězství v utkání, a kdybyste uspěl, mohl jste si po čase zahrát turnaj kategorie ATP. Slovenský soupeř, který postoupil místo vás, se pak probojoval do druhého kola, kde si zahrál s Juanem Martinem del Potrem.
Dostal bych se do hlavní soutěže na velkém turnaji, ale samozřejmě nevím, s kým bych hrál. Jestli bych měl stejný los jako on, to 
se nedá říct. Ale určitě bych si zahrál další velice dobrý zápas a měl bych šanci uspět.

Většina zápasů na turnajích hraných na tvrdém povrchu byla podobných. Vyhrál jste první set, ale pak soupeř dokázal utkání otočit. Napadá vás, čím by to mohlo být?
Na tom tvrdém povrchu je to třeba jen o jednom prohraném servisu. Jednou člověka soupeř brejkne a pak už si set pohlídá, takže bych v tom ani nic nehledal. Spíš mě štvou ty koncovky zápasů, které bych za takových stavů měl dohrávat. Může se to stát jednou, ale nemělo by se to stávat třikrát.

Nejdřív návrat do stovky, pak boj o Olympiádu

Před sezonou jste prohlásil, že vaším letošním cílem je start na olympiádě v Londýně, na což byste potřeboval být v žebříčku kolem šedesáté pozice. Teď už to ale reálně nevypadá, protože figurujete na 141. místě. Takže na tenhle cíl už teď nemyslíte?
Jsem realista a vím, že se mi to vzdaluje. A to hlavně kvůli tomu, že jsem zraněný a nemám příležitost ty body někde uhrát. Čas se krátí a deadline na olympiádu je někdy po Roland Garros. Je to tedy hodně velké sousto. Já mám ale cíl se dostat co nejdřív zpátky do stovky. Olympiáda by byla krásná, ale teď jsou pro mě asi důležitější hlavní soutěže grandslamů.

Jaké jsou vaše aktuální předpoklady, kdy byste se mohl vrátit zpátky na turnaje?
První turnaj, na který jsem přihlášený, je v Barlettě, což je za čtrnáct dnů. Nebudu ale předbíhat, nejdřív chci být hlavně na sto procent v pořádku a vědět, že budu moct hrát celý turnaj naplno. Když to bude dobré za čtrnáct dní, tak pojedu. Když to bude za měsíc, tak pojedu až za ten měsíc.

Předpokládám, že v dalších měsících máte v plánu startovat především antukových challengerech.
Přesně tak. Začíná antuková sezona, takže myslím, že se z antuky dalších pár měsíců nehnu.