„Bude to zase radost potkávat kluky a holky s florbalkami, ale i další sportovce, protože problém s pohybem je teď obrovský,“ upozorňuje na současný neutěšený stav.

Jaká je aktuální situace týmů vašeho klubu?

Amatérský sport nepatří do skupiny těch, které dostaly výjimku. Přednost dostaly sporty jako fotbal a hokej. Nicméně florbalisté chtějí hrát, chtějí trénovat, ale nouzový stav a nařízení vlády je takové, že prostě nemůžeme. Veškeré haly máme zavřené. Jediná naděje, která ve světě florbalu svítá, je výjimka pro mužskou Superligu.

Ta se ale v Olomouci nehraje.

My hrajeme nejvyšší soutěž ženskou extraligu a ta rozhodně nezačne. Dokud se nesníží restrikce a nebude možné trénovat, tak se hrát nebude. Je to problém.

Mrzí vás, že nejvyšší ženská soutěž výjimku nedostane? Nebo by to ani nebylo reálné?

Je to těžké, protože výjimky jsou navázané na to, že musíte dodržet opatření, která asi nejsme schopní finančně utáhnout. Pokud se mají hráčky a hráči dvakrát týdně testovat, tak my jako florbalový klub nejsme schopní tohle utáhnout. Pro nás byla situace, než se to úplně uzavřelo, kdy se hrálo bez diváků, sice nepříjemná, ale aspoň se mohlo hrát i trénovat. Až se to vrátí do podoby, kdy bude moct v uzavřených prostorách trénovat aspoň padesát lidí, tak se florbal zase rozběhne. Nejsme v pozici, kdy by se naši hráči a hráčky florbalem živili. Naši členové jsou amatéři, chodí do práce, nebo do škol a sport mají jako koníček.

Probíhají alespoň individuální tréninky?

Dneska se venku může trénovat maximálně po dvojicích, takže to je tak na to, jít si s někým zaběhat. Naše mužské a ženské týmy mají individuální plány a hráči a hráčky vědí, co mají dělat. Od svých trenérů mají pokyny, jak se udržovat, jak předcházet zraněním. Máme to takhle nastavené. Co se týká mládežnických a dětských týmů, to znamená od mladších žáků, tak tam je to špatné. Děti chtějí trénovat, strašně moc, žadoní po nás, aby se začalo. Rodiče to samé. Děti jsou doma pořád, do školy nechodí a chybí jim pohyb. Bohužel to ale není možné. Jsme na tom biti jako všechny ostatní sporty, kde malé děti taky netrénují.

Až se koronavirová situace zlepší, očekáváte rychlý návrat na hřiště?

Český florbal reaguje na zprávy, takže pokud se uvolní nouzový stav, tak se začne trénovat. Pak bude velký tlak na to, aby se začaly hrát soutěže, protože teď už stojí prakticky šestý týden. Bude velký problém dohrát soutěže. Je odehrálo pět šest kol z dvaadvaceti základní části. Bude velký tlak odehrát minimálně základní část. To je pro nás zase obrovský problém, co se týká pronájmu hal. Nejvyšší soutěže hrajeme na Čajkaréně a stejné problémy s dohráním soutěží budou mít i ostatní sporty, jako třeba basketbal – bude se tlačit na termíny. Víkend má jen dva dny, den má jen čtyřiadvacet hodin… Program bude nahuštěný, Český florbal dělá vše pro to, aby se soutěže odehrály, aby se mohli vyhlásit vítězové, aby to nedopadlo stejně jako v minulé sezoně, kdy jsme skončili bez vítězů soutěží.

Počítá se s protažením hracích termínů?

Normálně se končí v dubnu, kdy bývá Superfinále. Ale Český florbal má vizi a je připraven vydat pokyny, kdy by se končilo třeba až v červnu. Pokud se to ale nerozjede do Vánoc, tak s tím stejně bude obrovský problém.

Jak současný stav zatěžuje ekonomiku klubu?

Máme nasmlouvané haly, ale tím, že je nouzový stav, tak je neplatíme. Není to o tom, že bychom tím teď přicházeli o peníze. Sice neplatíme haly, ale vybíráme členské příspěvky. Budeme se muset k tomu postavit tak, jak nám ukládá zákon, vyhláška. Budeme dělat slevy na další část sezony. Je to obrovský finanční problém a pro nás jako amatérský sport, který je závislý na členských příspěvcích, dotacích z kraje a města, je to tragédie. Veškeré dotace do sportu budou krácené, tak jak byly krácené v loňské sezoně. Co se týče financí, bude to špatné. My jsme velice věční rodičům a členům, že jsme jarní část covidu přečkali, že jsme nemuseli vracet všechny příspěvky. Byla možnost si o vratku požádat, ale většina rodičů pochopila, že peníze slouží dětem a vyšla nám tak velice vstříc.