Ne nadarmo se traduje, že finále tenisových turnajů jsou zcela odlišnou disciplínou. Tlak na hráče se stupňuje na maximum, roli hraje i únava. Zkušenosti z vypjatých soubojů bývají ve finálových kláních k nezaplacení.

Třiadvacetiletá Muchová získala ostruhy ve Wimbledonu, kde po dlouhém maratonu udolává slavnější krajanku Karolínu Plíškovou. Na US Open pak podstoupila zkoušku z nejtěžších, když se na největším tenisovém stadionu světa střetla s místní legendou Serenou Williamsovou.

A hned na prvním turnaji po US Open to přišlo, symbolicky v jihokorejské metropoli. Právě v Soulu se totiž před dvěma lety Muchová premiérově probojovala do hlavní soutěže podniku WTA.

Tehdy vypadla v 1. kole, což krásně dokresluje, jaký pokrok za poslední dobu udělala.

OLOMOUCKÁ PODPORA

Do Jižní Koreje ji nedoprovázel slovenský trenér Emil Miške, z hráčské lóže Muchovou povzbuzovali fyzioterapeut a sparingparner Miroslav Herzán. Jen o rok starší rodák z Olomouce a člen místního klubu předával Muchové cenné rady a skvěle ji připravil na rozhodující zápas.

V neděli se na jihu Korejského poloostrova proháněl monzun, finálový duel se odkládal a nakonec odstartoval až ve večerních hodinách. Trpělivá Muchová si ale proti Polce Magdě Linetteové počínala suverénně a za 69 minut zvítězila výsledkem dvakrát 6:1. Prokletí finálových zápasů konečně dokázala prolomit!

Zní to až neuvěřitelně, že hráčka, před kterou nyní smekají tenisoví experti, vybojovala v singlu teprve druhou trofej profesionální kariéry. Ta premiérová přitom byla za triumf na „pouťáku“ v Egyptě v roce 2016.

„Je hezké držet trofej, moc si to užívám a těším se na další,“ usmála se Muchová během slavnostního ceremoniálu. Tentokrát jí po finále hrozily maximálně slzy štěstí.