Štybar v duhovém trikotu světového šampióna vyrazil po startu dopředu jako na motorce a brzy si vypracoval patnácti sekundový náskok. Ve druhém kole se ale nechal dojet Šimůnkem a zdálo se, že souboj o republikový titul by mohl být mezi dvěma největšími favority vyrovnaný.

Naopak od začátku nestačil druhý mistr světa v peletonu – Jaroslav Kulhavý, král závodů horských kol, nedokázal navázat na uniočovské vítězství z před dvou let a jezdil až ve druhé desítce. Po třech kolech nakonec svou účast v závodě vzdal.

To už Štybar se Šimůnkem na okruhu s délkou 2700 metrů dojížděli o celé kolo nejpomalejší závodníky ze startovního pole.

Ve čtvrtém z celkového počtu osmi okruhů přišel rozhodující Štybarův nástup, na nějž Šimůnek nedokázal reagovat. Závodník ze Stříbra se mu začal nezadržitelně vzdalovat a nakonec na náročné rozbahněné trati vyhrál s náskokem minuty a pětatřiceti sekund.

Hník vs. Šimůnek

Ze zadu se Šimůnkovi navíc čím dál rychleji přibližoval Karel Hník, až ho nakonec dostihl. Závěrečná dvě kola jeli oba závodníci spolu, na cílové pásce byl dříve zkušenější Šimůnek.

Štybar se šestým triumfem přiblížil rekordu Radomíra Šimůnka staršího, který dokázal domácí šampionát vyhrát sedmkrát.

„Jsem rád, že se mi jelo dobře, a bylo to lepší než v posledních dvou týdnech, i když jsem se ze začátku nemohl rozjet, takže jsem jel s Radkem Nevěděl jsem, kde ho urvat, nebo jakou taktiku zvolit, protože jsem neměl takovou sílu v nohách,“ řekl po závodě Štybar.

Cestu k titulu mu otevřelo zrychlení ve čtvrtém kole. Rozhodující nástup měl přitom vlastně jen otestovat, jak moc je Šimůnek schopen vzdorovat.

„Jednou jsem zkusil, jak je na tom Radek a najednou jsem jel sám, což bylo pro mě překvapení a nakonec to bylo asi jedno z nejsnazších vítězství na mistrovství republiky,“ přiznal Štybar, jenž už se pomalu připravuje na obhajobu světového titulu. „Mám ještě tři týdny, tak doufám, že forma bude jen a jen lepší a že se ji povede načasovat právě na ten závod v Koksijde,“ řekl.

Šimůnka tlačily v břiše vločky

Stříbrný Šimůnek nehledal výmluvy, proč nedokázal Štybarovi cestu za titulem více znepříjemnit. Naopak přiznal vlastní chybu.

„Ráno jsem to trochu přehnal s vločkami. Prostě jsem se moc najedl a pořád jsem je cítil. To je samozřejmě moje chyba,“ řekl Šimůnek v cíli.

„Když Zdenda stoprocentně zrychlil, tak jsem se nedokázal dostat přes devadesát procent výkonu. Tlačilo mě to v břichu, trochu jsem se zahltil. Pak jsem se tomu ještě trochu poddal a nakonec jsem měl až zbytečně moc práce i s druhým místem. Ale jsem s ním spokojený. Je to asi tak, jak to má být,“ uvedl Šimůnek, který si ale podle vlastních slov stříbro hlídal.

„Nemyslím, že by to byl nějak urputný souboj. Když jsem věděl, že nemůžu bojovat o první místo, tak jsem podvědomě trochu zpomalil. Možná jsem to mohl rozhodnout trochu dřív, ale zase z toho byl aspoň pěkný souboj pro diváky a s Karlem jsme si to užili,“ řekl dlouhodobě druhý nejlepší český cyklokrosař.

Tisíce lidí kolem tratě

Závod v uničovském lesoparku Šibeník sledovalo podle odhadu pořadatelů něco mezi pěti a šesti tisíci diváků, kteří vytvořili jezdcům výbornou atmosféru.

„Samozřejmě organizace mistrovství republiky je podstatně náročnější než obvyklý závod TOI TOI Cupu, ale myslím si, že se nám to podařilo velmi dobře. Nechci se chlubit, ale také ohlasy od samotných závodníků byly veskrze pozitivní,“ sdělil hlavní organizátor závodu Richard Dostál.