„Na působení v Dukle vzpomínám rád. Musím poděkovat hlavně třem lidem, trenérům Farářovi a Pauzovi a také manažeru Čurdovi za to, že mi dali příležitost podívat se z první ligy mezi extraligovou elitu," líčí dnes 22letý hráč, který se po roce přesunul do Hranic, aby se po postupu Litovle mezi českou smetánku vrátil přímo ke kořenům.

„Na Dukle to nevyšlo ze dvou důvodů. Zaprvé jsem nebyl spokojený se svým herním vytížením a zadruhé byla Praha na kluka z malého města trochu moc," vysvětluje příčiny brzkého odchodu mladík, který si na Duklu občas vzpomene, hlavně ve chvíli, kdy sleduje své někdejší spoluhráče, jak se perou v evropských pohárech, tak jako o poslední neděli, kdy ve 3. kole Challenge Cupu deklasovali makedonský Pelister 34:24.

„Když jsem se díval na zápas, tak mě trochu zamrzelo, že jsem v Dukle nevydržel. Zahrát si evropské poháry je snem každého sportovce. Už se ale nedá nic dělat. Klukům jsem alespoň fandil. Udělali dobrou vizitku české házené," ocenil borec, který sice nejezdí za zápasy Evropou, ale také na Hané zažívá cosi světového.

„Pro celou českou házenou je skvělé, že u nás nastupuje ikona formátu Davida Juříčka. Všichni ho bezmezně respektujeme, jsme rádi, že nám předává své zkušenosti. V Litovli je něco mezi hráčem a asistentem trenéra," popisuje úlohu mezinárodně ostříleného pivota.

Pak už se řeč stočí k pražskému zápasu.

„Dukla to hraje na rychlost. Tedy na brejky, které zakončuje Milan Kotrč, v brance s fantastickým Tomášem Petržalou. V prvním utkání jsme ji sice potrápili, ale smolně přišli o bod," připomene duel prvního kola, ve kterém Dukla zvítězila na Hané 23:22 gólem Mubenzema z posledních sekund.

„V Praze to asi bude jiné. Jedeme na palubovku týmu, který se nese na pohárové euforii. Naším cílem je předvést kvalitní výkon tak, abychom nemuseli odjíždět domů se sklopenými hlavami. Máme jiné cíle než Dukla, chceme se hlavně zachránit, při šťastné souhře bychom mohli pomýšlet na osmé místo zaručující play-off. To je ale naše maximum," dodává.

Autor: DAVID NEJEDLÝ