Na náročné trati na Svatém Kopečku se Sáblíková dokázala poprat se všemi nástrahami, které desetikilometrový okruh přinášel.

„Bylo to docela drsné,“ prohlásila česká naděje pro letní olympijské hry v Londýně.

Společný start s muži nebyl z vašeho pohledu asi nejšťastnější, že?
Přesně tak. My jsme s Martinou Růžičkovou ujely holkám asi ve druhém kole. A potom, jak nás dojížděli chlapi, tak holky toho využily a v závěsu za doprovodnými vozidly se vyvezly zpět za námi. Bylo to hodně těžké, protože jsme se tam dvě kola dřely a ony nás potom v pohodě dojely. Bylo to docela drsné.

Často jste se na čele střídala s Růžičkovou. Jak hodnotíte vaši spolupráci?
S Martinou se spolupracovalo super. S Jarunou Machačovou, která opravdu střídala pravidelně, to bylo taky dobré. Když jsme jely tři, tak jsme se střídaly pravidelně, když nás potom jelo sedm, tak jsme střídaly pořád jenom my a to se nedalo. Proto říkám, že Martina je výborná do týmu a dá se s ní super jezdit.

S Růžičkovou, která si nakonec dojela pro stříbro, jste potom ale definitivně odskočily. Ulevilo se vám?
Člověk si musí uvědomit, že jede sto kilometrů a ne třicet. Nastupovaly jsme docela brzo, ale třeba na kostkách bylo lepší, když měl člověk více prostoru.

Po časovce jste říkala, že musíte zlepšit sjezdy, jak se to projevilo dnes?
Já myslím, že dobré. Byla jsem spokojená. Ale musím říct, že jsem dneska moc nebrzdila. (smích)

Martina Sáblíková na mistrovství na Sv. Kopečku. Foto: DENÍK/Miroslav Mazal

Jak byste popsala klíčový moment, kdy jste ujela Růžičkové?
My jsme se střídaly a já jsem si nebyla jistá, jestli budu mít v posledním kole na finiš. Tak jsem to prostě zkusila.

Měla jste nějaké krizové místo na trati?
Myslím, že v předposledním kole jsem do kopce cítila, že nemám moc sil. Potom se to ale zase zlepšilo.

Kostky v Lošově zas nebyly tak strašné

Jak vám sedlo strmé stoupání na kostkách v Lošově?
Nakonec to nebylo tak strašné. Ale výhoda byla, že jsme se tam s chlapama vůbec nepotkaly. Jezdily jsme to prakticky ve třech nebo v deseti holkách, takže tam bylo docela dost prostoru. Ve sjezdech jsme se řadily za sebe, takže to byla paráda.

Získala jste během čtyř dní dva cyklistické tituly z mistrovství republiky. Takže se zhodnotilo vaše veškeré úsilí, které jste na kole vynaložila?
Kolo mě baví, ale nikdy člověk dopředu neví, jak to dopadne. Takže já zůstávám stát nohama na zemi. Taky se to povést nemuselo, takže jsem jenom ráda, že se to povedlo a že budu moci absolvovat s Martinou mistrovství světa.

Martina Růžičková rovněž říkala, že si myslí, že na světovém šampionátu uspějete.
Tak já jí za tenhle výrok můžu jenom poděkovat, protože si toho od cyklistky, která jezdí tyto šampionáty, vážím. Řekla bych, že to tam bude zase úplně něco jiného, ale musíme si počkat a uvidíme.

Martina Sáblíková na mistrovství na Sv. Kopečku. Foto: DENÍK/Miroslav Mazal

Letní olympiáda? Moc o tom nechci mluvit

Už máte promyšlené, jaké disciplíny pojedete? Budou dvě jako na republice?
Ještě ne, zatím jsme to neřešili.

A kdyby bylo na vás, tak k čemu byste se přiklonila?
Teď k ničemu. Fakt mě bolí nohy. (smích)

Jak to skloubíte s rychlobruslařským tréninkem?
Já teď budu mít týden pauzu, pak jedu na soustředění na led a až potom se začnu připravovat na kole. Od něj budu mít chvíli pauzu.

Jak moc vás láká vidina letní olympiády?
Je to pořád moc daleko. Teď mám jeden cíl pro postup dál splněný. Teď o tom moc nechci mluvit, protože je to všechno otevřené.