Povedlo se.

Jenže tohle vítězství bylo jen kapkou v moři litovelských porážek.

„Málo vyhráváme, je to hlavu. Ale na druhou stranu je fajn hrát zase extraligu,“ vyprávěl Pohlmann, který se na začátku roku vrátil do litovelského kádru po čtyřleté pauze.

Ani jeho zimní příchod do týmu neodvrátil smutný fakt, že Tatran domácí soutěž sportovní cestou nezachrání. Definitivně o tom rozhodla sobotní porážka s Brnem. Hanáci tak po sezoně budou muset vyčkávat, zda vítěz nebo druhý celek pořadí první ligy bude mít o postup mezi elitu zájem.

Jak jste si užíval váš návrat do nejvyšší házenkářské soutěže?

Užívám si každý zápas, to je jasné, ale je to náročné skloubit s prací a s tréninky. Aby to mělo nějaký smysl, tak člověk třikrát čtyřikrát za týden na tréninku musí být. Zaplaťpánbůh mi v práci vždycky vyjdou nějak vstříc.

Po vypršení dvouletého trestu za provinění se proti dopingovým pravidlům – opuštění a nedokončení dopingové zkoušky jste se rozehrával v druholigovém Uničově. Věděl jste jistě, že kariéru ještě nechcete ukončit?

Když se člověk vyslíkl do trenek, tak se podíval na sebe a vypadalo to tak, že je potřeba něco dělat. A přece jen kolektivní sport je něco jiného, než chodit cvičit. S klukama je tady dobrá parta, je to fajn.

Chyběly vám emoce, které jste si užíval po nedávné výhře nad Frýdkem-Místkem a před tím také nad Lovosicemi?

Jasně, tepovka a adrenalin jedou na maximum. Ale musím říct, že na začátku jsem byl dost znechucený. Z toho, jak to dopadlo, jsem byl zlomený jako vzduchovka a na házenou jsem se ani nedíval. Vůbec jsem to nesledoval, maximálně jsem se podíval, jak hrál nároďák. Až postupem to šlo nahoru.

Teď už si zase užíváte ovace litovelského publika, které za vámi stojí i přes neskutečně vysoké číslo porážek.

Jsme rádi za každého, kdo přijde. Chceme všem vždy ukázat, že nejsme úplní outsideři. Jsme rádi, že se to třeba proti Frýdku-Místku povedlo, protože v předchozích důležitých zápasech s Hranicemi nebo na podzim s Brnem jsme se v klíčových okamžicích zlomili.

Jaký to pro vás byl na startu kalendářního roku návrat do litovelské šatny?

Tým, co tady byl tehdy, se z nějakých sedmdesáti procent obměnil. Ale jak to říkal trenér, musíme zapomenout na to, co bylo a šlapat. Tak to má být, nemá smysl se otáčet do historie a hrabat se ve sračkách.

Forma šla postupně nahoru?

Je to složité. Na tréninku jde fyzička pomalu nahoru, ale stejně to není optimální. Zdraví zatím drží – rameno, achilovky… Jde to pomaličku nahoru.

Nejvíc jste se střelecky blýskl v zápase proti Dukle (7 branek), jenže utkání jste vysoko prohráli. Měl jste přesto radost z gólů?

Radši bych hrál vyrovnané zápasy, ve kterých se to tahá. Osobní statistiky? Na ně sere pes. Důležité je, abychom se v každém zápase, i když prohrajeme, měli od čeho odrazit a byla tam vidět vzestupná tendence. Osobní statistiky jdou stranou. Jestli to dám já, nebo Šmíďák, to je ve finále jedno.

S vaším návratem se v litovelském kádru objevil asi největší hecíř. Cítíte, že tahle vaše podpora třeba jen z lavičky týmu pomáhá?

Všechno je o tréninku, ale zároveň o nějakém nasazení a o přepnutí v hlavě. Jak se říká, nějaký ten blázen na svobodě je potřeba, aby žila celá lavička. Bez toho to nejde.

Sezona se pomalu blíží ke konci. Jaké máte plány do budoucna?

Člověk neví, co bude za týden nebo za čtrnáct dní. Až skončí sezona, tak uvidíme. Nerad bych teď říkal cokoliv víc, protože předjímat, co bude na podzim, je docela daleko.

Prohra s Brnem? Pohřeb šancí

„Blahopřeji Brnu k záchraně extraligy, pro nás to byl pohřeb jakýchkoliv šancí,“ prohlásil po sobotní prohře 20:27 trenér Tatranu Ivo Vávra.

„Házená byla velmi slabá a bohužel svázaná důležitostí utkání. Brno vyhrálo, myslím, proto, že mělo na čtyřech postech lepší hráče než my. Přestože jsme pracovali na motivaci na utkání, abychom ještě zabojovali o záchranu, ukázaly se v plné míře výkonnostní zenity řady našich hráčů. Nedokážeme držet stejnou výkonnost ani dva zápasy po sobě.“

Tatran Litovel – SKKP Handball Brno 20:27 (12:13)

Rozhodčí: Deml – Dvořáček. Sedmimetrové hody: 5/6 – 4/6. Vyloučení: 5 (Piwko ČK) – 7 (Dostalík ČK). Diváci: 226.

Tatran Litovel: Juráš, Fabián, Navrátil – Hanák, Kuchař, Protivánek 1, Tkadleček 1, Havlíček, Štencl 1, Pohlmann 5, Prošvic 2, Páleš 2, Macek 1, Geist, Piwko 7/5, Kawulok. Trenér: Ivo Vávra.

Nejlepší střelci Brna: Havlát 6, Koubek 6/2, Hlípala 4.