„Řekl bych, že nám postupně ubývaly síly. Máme asi šest nebo sedm hráčů, kteří mohou hrát na nejvyšší úrovni. A jakmile jsme se začali střídat, šla naše úroveň níž a níž. Chybí nám také někteří stěžejní hráči, kteří jsou momentálně zranění. Věřím ale tomu, že až se dostanou zpět, tak půjde nahoru souhra i celkový výkon," popsal vývoj zápasu 27letý basketbalista.
„O tom vysokém rozdílu ve skóre pak rozhodla hlavně třetí čtvrtina, ve které na nás postavili zónu a my v podstatě nevěděli, co máme hrát. Zanalyzujeme si to na videu a budeme se chyby snažit vytěsnit, aby už se proti Kolínu nic takového neopakovalo," dodal ještě.
S čím však mohl být tento rodák z Havlíčkova Brodu určitě spokojen, byl jeho vlastní výkon. S 22 body se totiž společně s Elbertem Clarkem Matthewsem stal nejproduktivnějším hráčem týmu. K tomu navíc přidal i pět doskoků.
„Jsem celkem spokojen. Snažím se být nebezpečný střelecky, což mi vyšlo a jsem za to rád. Vím ale, že přijdou zápasy, ve kterých budu střelecky impotentní a je třeba na to být psychicky připraven," snaží se ale stále zůstávat nohama na zemi.
Co se týče losu soutěže, nebyl k hráčům Olomoucka moc přívětivý. Po zápase proti historicky nejúspěšnějšímu týmu z Nymburka se totiž ve svém druhém domácím zápase postaví v sobotu proti úřadujícímu mistrovi z Opavy.
„V něčem to může být výhoda, ale úplně nejlepší to také není. Máme totiž nový tým a jsme ve fázi sehrávání. Třeba nám to ale něco dá a budeme potom hrát lépe proti těm ostatním. Každopádně je ale ten los děsivý," přemýšlí.

Nemohu si tady na nic stěžovat
David Škranc nastoupil už ve třinácti letech do týmu Pardubic, kde prošel celou mládežnickou strukturou a dostal se až do áčka. Na zatím poslední dvě sezony pak přestoupil do nedalekého Hradce Králové a nyní se tedy poprvé za kariéru ocitl v klubu mimo východní Čechy.
„Zvládám to dobře. S přítelkyní se navštěvujeme Nevidím sice své rodiče a prarodiče, ale zase si spolu často voláme. Už se těším, až bude nějaký větší prostor k tomu je vidět," říká a pokračuje: „Pocity mám zatím dobré. Nemohu si na nic stěžovat. Olomouc je krásné město a podmínky pro basket, včetně regenerace, tady máme také dobré. Co se pak týče ambicí, tak si myslím, že pokud budeme zdraví, máme na postup do skupiny A1. Určitě můžeme být černým koněm soutěže."
Americký styl basketu
Dalším důležitým aspektem ve snaze posunout olomoucký basketbal do vyšších pater, než tomu bylo v posledních dvou sezonách, by měl být americký trenér Andy Hipsher. Ten už má s evropským stylem hry zkušenosti z minulosti, kdy působil v Německu, Dánsku či Finsku.
„Je to takový americký styl basketbalu. Něco podobného jsem zažil už v Pardubicích, kde mě trénoval Levell Sanders. Ten měl skoro stejné myšlení jako Andy. Hodně záleží na správném čtení hry a zůstávání stále v pohybu," popisuje.

„Na to jsou samozřejmě zvyklí Američané z našeho týmu. Nejvíce se mi na nich líbí jejich dravost, instinkt zabijáka a snaha být za každou cenu nejlepší. Jde to vidět i na trénincích, kde vůbec nic nevypustí. V Americe je obrovská konkurence, a tak to tak dělat prostě musí. To nám Evropanům možná trochu chybí," dodal.
Budeme hrát pořád stejně
Už dnes čeká Olomoucko cesta do Kolína, který v minulé sezoně vypadl v osmifinále s USK Praha a novou sezonu otevřel poměrně jednoznačným vítězstvím na palubovce Ústí nad Labem. Bude se tak jednat o jednoho z těch normálnějších soupeřů mezi střetnutími s dvěma megafavority.
„I proti Kolínu budeme chtít hrát pořád stejně. Co tak vím, tak v minulé sezoně se snažili hrát pomalu a organizovaně, a tak do nich zkusíme jít rychle a agresivně. To by jim moc vonět nemuselo. Takovýmto způsobem pak budeme chtít hrát po celou sezonu," uzavřel David Škranc.