„Jednoho krásného dne jsem se probudil a řekl si, že bych to mohl zkusit a že si tedy rýpnu do dřeva. K dřevu mě to vždycky táhlo, je to voňavá prácička,” říká Vladimír Harna z Šumic ve Zlínském kraji. Dnes řezbařinu dělá rád a dokonce na zakázku. Sice ho neživí, ale jako přivýdělek to podle něj není vůbec špatné.
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE:
* K barvám má blízko
* Sochy putují do zahrady
* Celé víkendy je v dílně
* Nejvíc chtějí psy, sovy a kočky
„Jako první jsem udělal želvu, což vlastně bylo docela legrační, vždyť jsem tehdy neměl ani pořádnou pilu. Od té doby jsem si koupil už jedenáct pil. Jsou mezi nimi motorové i elektrické pily,“ vzpomíná, jak s řezbařinou začínal Vladimír Harna.
Původně Vladimír Harna začal s lípou, brzy však pochopil, že ho to táhne k dubu. Ten je podle něj věčný, a když se z něj vyřeže socha, mohou si ji lidé dát i na zahradu nebo kamkoliv ven.
Ostravice - Ráj dřevěných soch:
„Lípa zkrátka tolik nevydrží. Počítám, že socha z měkkého dřeva, která by byla vystavena povětrnostním podmínkám, by vydržela tak deset let a rozpadla by se. Lípa je holt vhodná pod pergolu či jiný typ zastřešení,“ říká.
K barvám má blízko
Vladimíra Harnu již od mládí bavilo něco kreslit nebo malovat. „Maloval jsem, ale prsty jsou už tak ztuhlé. Dokonce jsem přemýšlel, co s tím mám dělat. Ale všichni říkají, že už mám holt nějaký věk,“ říká jedenapadesátiletý řezbář, který se živí jako lakýrník a natěrač. I proto má k barvám velmi blízko a ví, jak sochy povrchově ošetřit.
Jeho sochy jsou jako živé. Vždyť je také obdivovali nejen sousedé, ale i všichni příchozí na obecních slavnostech, kde měl výstavu. A není divu, nejsou to žádní drobci. Například pro majitele psů vyřezává podobizny jejich mazlíčků o výšce klidně i sto padesát centimetrů. Taková socha pak váží přes sto kilo, protože řeže do surového a ne do vyschlého dřeva.
Sochy putují do zahrady
„Mám doma vyřezávaný betlém, je tam Josef, dalo by se říct, že v životní velikosti, protože má kolem 170 centimetrů. Mám tam taky anděla, pasáčka se psem, ovečky, osla a tento rok chci dělat tři krále,“ popisuje svůj záměr Vladimír Harna.
Celý betlém mívá instalovaný a osvětlený na Vánoce před svým domem. „Známí a rodina viděli až hotové výrobky. Mají ode mě už řadu soch. A pocestní se zastavují před domem, kde mám zvoničku a kam vystavím vždy to, co dělám pro sebe. Nakonec sochy putují do zahrady,“ říká.
Na povrchovou úpravu Vladimír Harna používá barevné lazury, protože se do dřeva pěkně vsáknou, a nakonec aplikuje dvakrát bezbarvý lak, aby barvy zakonzervoval.
Nahrává se anketa ...
Celé víkendy je v dílně
„Když spěchám, tak sochu udělám za víkend. Ale s finální barevnou úpravou mi to zabere asi dva týdny. Celé víkendy jsem v dílně, tam je mi nejlépe. A moje paní je tam se mnou, pomáhá mi natírat.“
Jak říká, natírání má z práce dost a už ho to nebaví. „Kromě různých pil používám také dláta i nějakou tu frézku, protože oči a nos s pilou do takových detailů neuděláte. Nejprve sochu vyřežu motorovou pilou a pak si s ní hraju,“ vysvětluje Vladimír Harna svůj postup tvorby.
O tom, že svůj kumšt dělá už i na zakázku moc hovořit nechce. Nakonec ale poví, že se zakázkovou výrobou začal letos. Rychle však dodá, že je to pro něj jen mimopracovní a relaxační činnost.
„Ve fabrice mám svoje jisté,“ usmívá se. „Mám zaplacené sociální a zdravotní pojištění. Asi bych se do práce na vlastní pěst nepouštěl,“ říká skromně Vladimír Harna.
Nejvíc chtějí psy, sovy a kočky
Na zakázku velmi často vyřezává psy. „Lidé si je objednávají, když jim zemře mazlíček, ale chtěli také surikaty a nejvíce, což mi připadne vtipné, chtějí sovy,“ popisuje horký sortiment Vladimír Harna. Nejsou to malé sovičky, jsou vysoké třeba sto dvacet nebo sto třicet centimetrů, které si lidé stavějí na zahrady. Mezi typické požadavky patří také kočky, orli či medvědi.
Cenu svých výtvorů Vladimír Harna moc prozradit nechce, ale nakonec přeci jen řekne, že to není tak jednoduché a že lidem vždy říká, že cena je závislá na výšce a pracnosti. Zákazníci k němu přesto jezdí ze všech koutů Česka i z Moravy a přijeli údajně také až od německých hranic.