V tehdejším Českém divadle v Olomouci působil od roku 1942 jako jevištní výtvarník a poté jako šéf výpravy.

V následujících třiceti letech byl předním scénografem v pražském Národním divadle a v roce 1968 byl jmenován čestným členem olomouckého Divadla Oldřicha Stibora.

Během své kariéry spolupracoval se zahraničními scénami v Bruselu, Amsterdamu, Lyonu či Ženevě. Své aktivity měl i v Moskvě, Reykjaviku, Mannheimu či Havaně.

Získal několik ocenění nejen na domácí, ale také světové scéně. Na Biennale výtvarných umění v São Paulu například obdržel v roce 1973 zlatou medaili jako nejlepší zahraniční scénograf.

Svou prací pozvedl scénografii na divadlení obor rovnocenný s režií, hudbou či choreografií. V Moravském divadle Olomouc byla otevřena galerie, která nese jeho jméno.