Zdá se to neuvěřitelné, ale expozice, jejíž premiéra proběhla v létě ve zrekonstruované Jízdárně Pražského hradu, je vůbec první retrospektivou rodáka z Chropyně na Hané. „Emil Filla byl bezpochyby příliš velkou a složitou osobností, než aby mu naše kulturní veřejnost mohla dostatečně porozumět, teoreticky se s jeho odkazem vyrovnat a ještě s ním udržet souvislý dialog. Vposledních letech je zde však nová potřeba a schopnost se k Fillovu dílu vracet v monografických studiích,“ uvedl kurátor výstavy Tomáš Vlček z Národní galerie v Praze.

Olomoucká výstava představuje tvorbu malíře a grafika v několika vývojových etapách. Úvodní kapitola zahrnuje díla z období expresionismu, další část je zaměřená na 20. léta. Nechybí ani obrazy s krajinou Českého středohoří, dokumentující poslední období Fillovy tvorby, kterou poznamenal pobyt v koncentračním táboře a události po roce 1948.

Největší část však zabírá kubistický oddíl, tedy tvorba z let 1911 - 1921, kdy českého malíře významně ovlivnil Pablo Picasso. „V této souvislosti se často hovoří o tom, zda Filla nebyl pouhým Picassovým epigonem. Milan Knižák říká, že být epigonem neznamená vždy něco negativního. Má pravdu - Filla nemohl Picassovu tvorbu nevidět, ale na druhou stranu ji nemohl pouze slepě následovat. Dokázal jít svou vlastní cestou,“ zhodnotil Vlček.

Přes šedesát děl zapůjčily na výstavu Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, některé obrazy pak pocházejí ze soukromých sbírek.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika