V čele Věrovanky už patnáct let stojí Jiří Uhlíř.

„Dechovku jsem vlastně zdědil. Založil ji můj děda, hrál v ní také otec a od malička i já. Bylo mi necelých osmnáct, když jsem se stal kapelníkem, baví mě to dodnes. Hraji na klarinet a vyřizuji různé organizační záležitosti kolem zkoušek a vystoupení. Většinou jich máme až čtyřicet do roka, zhruba dvakrát ročně jezdíme do zahraničí,“ řekl usměvavý teprve třiatřicetiletý kapelník.

Zatímco v České republice si dechovku nejvíc oblíbila střední a starší generace, v zahraničí je tomu jinak.

„V mnoha zemích Evropy, například v Holandsku ji mají velmi rádi i moji vrstevníci, mladí lidé po třicítce. Také členové naší kapely jsou spíše mladšího věku, průměr je kolem sedmadvaceti let. Máme sedmnáct členů, z toho tři zpěvačky. Většina z nás není přímo z Věrovan, ale z blízkého okolí. Občas se k nám přidají i olomoučtí studenti,“ uvedl Jiří Uhlíř.

Kromě klasických lidovek se Věrovanka zaměřuje také na hanácké historické písničky, posluchačům ale často zahraje také modernější kusy.

„Třeba skladby od Luise Armstronga nebo různé swingové věci. Prostě hrajeme i pro mladé. To, že dechovka patří jen seniorům je u nás takové zvláštní zažité dogma,“ poznamenal kapelník Věrovanky.