VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Olomouci bude prodávat punč Martin Zounar

/ROZHOVOR/ V herecké branži se pohybuje už od předrevolučních let. Český divadelní, seriálový a filmový herec Martin Zounar však přijede Olomoučanům zpříjemnit advent nejen představením. Na náměstí si od něj budete moci koupit punč a zároveň tím přispět na konto dobročinné organizace Dobré místo pro život. Pomáhat sem přijede letos už potřetí.

1.12.2017
SDÍLEJ:

Herec Martin Zounar ve Světácích.Foto: Háta

Zároveň ho budete moci 13. prosince vidět v Divadle na Šantovce v divadelním představení Zamilovaný sukničkář, které nacvičili s „pojízdnou“ divadelní společností Háta.

„Den po představení jdeme někdy s kolegy na túru do hor nebo hrát golf,“ řekl herec v rozhovoru pro Deník.

V jakých rolích vás momentálně diváci mohou vidět?
Pořád přetrvává role ve velice oblíbeném seriálu Ordinace v růžové zahradě. I když je trochu záporná, je to role, kterou lidé mají rádi. Možná se připravuje i pokračování seriálu Přístav, ve kterém jsem hrál. Není to ještě jisté, ale bylo by to fajn, byl to úspěšný seriál. A co se týče divadla, tak na začátku listopadu jsme měli premiéru nového představení v divadelním spolku Háta Zamilovaný sukničkář, se kterým se chystáme i k vám do Olomouce, kde budeme zase i prodávat punč.


Těšíte se na to?
Těším se moc. Je to už taková pěkná předvánoční tradice, která udělá hezčí Vánoce dětem, které nemají tak dobré zázemí. Já už jsem na punčích v Olomouci pomáhal i minulý a předminulý rok a vždycky jsem si to moc užil. Je to takové pěkné zastavení. Do Olomouce se těším, i proto, že hrajeme na Šantovce a vždycky si zajdeme do skvělé restaurace Lobster, kde pracuje můj kamarád.

Jak jste se dostal k divadelnímu spolku Háta?
Vystudoval jsem v Praze divadelní konzervatoř a pak jsem hrál v několika divadlech. Po nějaké době jsem z herecké branže odešel. Bez herectví jsem ale žít neuměl, moc mi to chybělo, je to totiž hrozná závislost. Když jsem se na prkna vracel, tak se mi naskytla role v Hátě v představení Bosé nohy v parku režiséra Václava Postráneckého. Bylo to čtyři roky poté, co Olga Želenská divadlo založila. Tím představením jsem se tam nějak začlenil a už jsem zůstal. Od té doby se tam utvořila bezvadná parta. Pod vedením Olgy se skvěle hraje, je to ředitelka, která by s přehledem mohla vést Národní divadlo.

Mohl byste představit, jak divadlo Háta funguje?
Máme domovskou scénu na Václavském náměstí v divadle Palace, ve kterém zkoušíme a hrajeme premiéry. O prostor se tam dělíme ještě s dalšími spolky. Je to úplně ve středu města a na představení máme pořád beznadějně vyprodáno. Náš základ je ale v představeních mimo Prahu, jsme vlastně takové divadlo v autě, na kolech.


Má tato forma „pojízdného divadla“ nějaký vliv na to, jak představení vypadají?
Myslím, že ani ne. I v tom nejzapadlejším kulturním domě jsme schopni si vytvořit zázemí se vším všudy a ani kulisy kvůli častému přejíždění nijak nešidíme. Na každé představení s námi jezdí kamion, ve kterém máme všechno potřebné. Rozhodně nám to neubírá na kvalitě.

Když jezdíte po celé České republice, máte třeba čas se po městech, která navštívíte, podívat?
Do města přijedeme většinou v šest večer, těsně před představením, rovnou do divadla. Odtud po představení jedeme na hotel, takže chvíli máme jedině dopoledne. Někdy si to moc užijeme. Třeba když jsme hráli nedaleko Beskyd, tak jsme si ráno zašli na túru. Někdy s sebou bereme i golfové hole a jdeme si zahrát golf. Máme ale ve spolku hodně lidí, kteří jsou vytížení i jinak, takže se často stane, že dopoledne musí někdo z nás být zpátky v Praze, třeba kvůli natáčení seriálů a podobně. To je potom docela náročné.


Co vás na herectví nejvíc baví?
To je otázka, na kterou není lehké odpovědět. Herectví chápu jako celek a nejdůležitější pro mě je, že hraní často ani nevnímám jako práci, protože mě tak baví. Můžu vám říct, co mě baví nejmíň, to je určitě učení textů. To opravdu nemusím. Vždycky se je učím až na poslední chvíli, jsem v tom trošku lajdák. Zabírá to také dost místa v hlavě. Vždycky hned po derniéře, když si uvědomím, že už nebudu potřebovat text znát, se mi okamžitě uvolní místo v hlavě. Když by mi pak někdo řekl, ať to zahraji znovu, bylo by to hodně těžké.

Není vám ale třeba na druhou stranu někdy líto, že už si danou postavu nikdy nezahrajete?
To víte, že to někdy mrzí. Například když jsem hrál v muzikálu Děti ráje, tak mi po derniéře tekly i slzy. Když jsem si uvědomil, že už se muzikál nebude hrát, bylo mi to opravdu líto.

Máte roli, která vám přirostla k srdci nějak výjimečně?
Každá role vám svým způsobem přiroste k srdci. U Háty mám rád snad všechny. Je jedna, která mě trochu děsí a zároveň je skvělá, je to postava jednoho z bratrů ve hře Tři bratři v nesnázích. Hrozné na ní je, že text má asi sto stran, což je opravdu náročné. Když se ale vše povede jak má, je představení opravdu silné. Lidi se popadají za břicha. (sla)

Autor: Redakce

1.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Soutěžní svatební pár číslo 50 - Míša a Míša Andrysíkovi, Uherský Brod
3

Sedmnácté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

Verdiho opera Ernani v podání Moravského divadla Olomouc
14

Do Olomouce přichází Ernani, smutný klaun z opery Giuseppe Verdiho

Tříletý polobezdomovec a brutální agresor v tramvaji: Prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 14. prosince 2017.

Kopeček luxusní adresa? Místní musejí k pojízdné prodejně

„Rohlíky, chléb, máslo a zubní pastu,“ vyjmenovávala Anežka Hilšerová, co všechno nakoupila v pojízdné prodejně, která v úterý hodinu po poledni dorazila na Sadové náměstí v Olomouci-Svatém Kopečku.

Nejrychlejší regionální železnice? Připravuje se na Olomoucku

FOTOGALERIE / Modernizace za miliardy zrychlí cestování mezi Olomoucí a Uničovem na 17 minut. Po kolejích! 

Olomoucká fakultka má sanitku pro extrémně obézní pacienty, jako první

VIDEO, FOTO / Moderní sanitní vůz uzpůsobený transportu extrémně obézních pacientů začali v těchto dnech využívat zdravotníci ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT