Tématem je spor o podobu bývalého židovského hřbitova v centru Prostějova, který zrušili nacisté. 

Z historických náhrobků z něj si lidé mimo jiné udělali například dlažbu u rodinných domů, mnohé byly zcela zničeny. 

Na místě starého hřbitova je nyní parčík, kde lidé venčí psy a kudy také prochází školáci do blízkého gymnázia.

Zatímco zástupci židovské obce by místo posledního odpočinku předků rádi pietně upravili, proti tomu se ve městě zvedla vlna odporu. Ta přinesla i petici s tisící podpisů podporující zachování stávajícího stavu.

Prostějovská radnice se snaží najít východisko, k úpravě prostoru na důstojnou pietu se zpočátku ale stavěla spíše odmítavě.

„Nedovedu si představit děti chodící do školy přes hřbitov,“ oponovala na jaře 2016 primátorka města Alena Rašovská. 

Zeman pro nápravu křivdy

„Věříme, že představitelé statutárního města Prostějova budou stejně jako představitelé židovské obce pragmaticky spolupracovat na rehabilitaci prostranství starého židovského hřbitova v Prostějově a napraví tak historickou křivdu v historii města z období takzvaného protektorátu,“ zaznělo v dopise, který jen o pár dní později přišel z kanceláře prezidenta republiky Miloše Zemana.

Na ten Alena Rašková odpověděla, že město vstoupilo v jednání s představiteli Federace židovských obcí České republiky, aby našlo společné řešení.

Těsně před koncem roku 2016 byl hřbitov prohlášen za národní památku. Mezitím v Prostějově vznikla petice za zachování stavu parku a jeho okolí před školou beze změn, která s více než 3 tisíci podpisy zamířila na radnici.

Primátorka oslovila městské zastupitelstvo, aby se situací zabývalo. Jeho zástupci označili aktivity petičního výboru za nestandardní. „Po prověření všech okolností se rada Prostějova k projednání petice vrátí," slíbili. Nestalo se tak dodnes.

Prostějov byl v minulosti pro jednu z nejpočetnějších židovských komunit na Moravě přezdívaný „Hanáckým Jeruzalémem".

Výjadřil se arcibiskup i New York Times

Za vytvoření pietního místa na židovském hřbitově, odkud zmizely náhrobky během 2. světové války, se začátkem roku 2017 přimluvili například olomoucký arcibiskup Jan Graubner nebo pracovníci katedry judaistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Kauza zaujala i v zahraničí. Psaly o ní prestižní New York Times, na Hanou za vzácným nálezem zamířili rabíni z USA, Velké Británie, Rakouska či Izraele.

Dny židovské kultury v Muzeu umění v Olomouci pokračují do 18. října. Zájemci se mohou těšit na komentované prohlídky židovských památek, divadelní představení, zajímavé přednášky i filmové sekce.