Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Sládek: Na správná ňadra jsem čekal tři měsíce

Olomoucký kraj-V době, kdy fotí téměř každý, je stále těžší v oboru fotografie přijít s něčím originálním. Prostějovskému fotografovi Petrovi Sládkovi se to daří. Jeho Příběhy buráků v sobě spojují skvělý nápad s precizní fotografickou prací.

26.3.2009
SDÍLEJ:

Fotograf Petr SládekFoto: DENÍK/Archiv

Ve svých modelech dokázal navíc naplno rozvinout svůj smysl pro detail, kterým může vládnout pouze maniakální puntičkář a perfekcionista. Humorné životní lapálie prťavých plodů podzemnice olejné už byli jednou vystavené v kině Metro 70, kde dokázaly zaujmout i ty, pro něž je jinak kvalitní fotografie španělskou vesnicí. Nyní se objeví v nedávno vzniklé Galerii u Hradeb ve Školní ulici.

Rozhovor

Do vaší kolekce přibyly nedávno dvě nové fotografie. Zmrzlina pod kopečky a Peklo. Jak se rodily?

Těžce. Pro Zmrzlinu pod kopečky (viz. snímek) jsem dlouho hledal modelku, která by měla skutečně pevné poprsí velikosti tři. Měl jsem přesnou představu, vše bylo nachystáno, jenom modelka mi chyběla. Hledal jsem ji všude možně. Hodně jsem pátral na internetových stránkách určených právě fotografům. Jelikož moje práce je na webu celkem známá, pár holek se mi přihlásilo. Dlouho to však nebylo ono. A tak jsem těm děvčatům, která neměla prsa, jaká jsem potřeboval, udělal alespoň klasický portrét. Ovšem na to, abych mohl nafotit Zmrzlinu pod kopečky, jsem musel čekat dál. Ta správná ňadra jsem našel až po třech měsících. Můžu prozradit jen to, že patří holce, která bydlí v Prostějově.

#nahled|https://g.denik.cz/59/33/zmrzlina_kopecky_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/59/33/zmrzlina_kopecky.jpg|Zmrzlina pod kopečky.#

A Peklo?

Tam jsem se musel potýkat se zcela jinými problémy. Nejhorší je vždycky vymyslet, jak a taky z čeho člověk udělá jednotlivé rekvizity. Například jsem si dlouho lámal hlavu s tím, jak vyrobit kotel, v němž se budou smažit hříšníci. Až jsem si jednou vařil čaj, který jsem si přelil do plastové flašky. Přitom jsem si všiml, že má vypouklé dno, což byl ideální tvar pro kotlík. Tak jsem si ho vystřihl, ovšem co s ním dál, to jsem nevěděl. Až po čase mě napadlo obalit kotlík alobalem. Po nějaké době jsem sehnal vhodnou barvu ve spreji, kterou jsem alobal obarvil, z drátu si udělal nožky a kotlík byl hotový. Pak zbývalo všechno to ostatní…

#nahled|https://g.denik.cz/59/65/fotograf_peklo_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/59/65/fotograf_peklo.jpg|Peklo#

Z toho je patrné, že když máš nějakou představu, jak by měla fotka vypadat, tak o burácích přemýšlíš kudy chodíš… Jak se vůbec zrodil ten zcela originální nápad vyprávět příběhy prostřednictvím buráků?

Moji rodiče vlastní prodejnu s chovatelskými potřebami, kde jim často vypomáhám. Prodáváme v ní mimo jiné nepražené buráky. Krmí se jimi papoušci. A když jsem je jednou vážil, uvědomil jsem si tu nádheru nejrůznějších tvarů. Napadlo mě, že jsou podobní lidem: jeden je tlustý, druhý tenký a tak dále. Od toho momentu mi už samy přicházely nápady, co mohou burské oříšky společně prožívat. Jako první vznikl seriál o tom, kterak se paní Buráková zapomněla s panem Hráškem a co z toho vzešlo. Když jsem pak fotky umístil na internet, sešla se spousta reakcí. A právě tyhle ohlasy byly a jsou jedním z hlavních motorů, proč burákům věnuji tolik času a energie.

Tvoje práce se však na buráky rozhodně neomezuje. Kromě nich fotíš portréty, akty, krajinu, zvířata, květiny, architekturu, zátiší i abstrakci. Ve všem se však projevuje tvůj perfekcionismus. S tím se asi člověk musí narodit. Máte ho v rodině?

Je pravda, že moje sestra peče naprosto neuvěřitelně propracované dorty. Otec se zase věnuje ptákům a rozumí jim jako málokdo v republice. Zřejmě to bude tak, že když už něco děláme, snažíme se to dělat pořádně.

Vládnete zřejmě taky nebetyčnou trpělivostí…

Aby vzniklo něco dobrého, musí být člověk zkrátka trpělivý. Nejde to hned. Když jsem chtěl například nafotit zámek v Plumlově, tak jsem si vybral přesné místo a pak čekal na světlo. Jenže to se nedostaví během jednoho odpoledne. Na to je potřeba si počkat. Jednoho dne jsem prostě vstal a všiml si, že venku je právě takové světlo, jaké potřebuji. Skočil jsem rychle do auta a upaloval do Plumlova. Mezi nápadem vyfotit zámek a samotnou expozicí uběhly ovšem tři měsíce. Když to tak vezmu, tak na to světlo jsem čekal stejně dlouho jako na ta prsa pro jednu z burákovek.

(mls)

26.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
fotbal FC FASTAV Zlín - FC Kodaň
AKTUALIZOVÁNO
140

První gól, druhý bod. Zlínští Ševci v mlze remizovali s Kodaní

Třiadvacetiletá Jana Ryšánková z Přerova vyhrála svůj boj s rakovinou
3

Bojovala jsem i za dceru, říká Jana, které v těhotenství zjistili rakovinu

Babí léto si o víkendu neužijeme, neděle proprší

Zatímco v pátek se teploty ještě vyšplhají ke dvacítce, o víkendu klesnou až k 10 stupňům.

AKTUALIZOVÁNO

Havarovaný jeřáb na Dlouhých stráních shodili do vody

Až sedmý den po tragické nehodě na dolní nádrži hydroelektrárny Dlouhé Stráně se podařilo havarovaný bagr z hrany nádrže odstranit.

VIDEO: Mladík ukradl v Olomouci lístek z výherního automatu. Nepoznáte ho?

Policie hledá mladého zloděje, který ukradl poukázku na výhru z herního automatu v Olomouci. Lístek na téměř 16 tisíc mu však neproplatili a tak část sumy alespoň prosázel. Kdo muže pozná na videu nebo na fotografiích, měl by zavolat na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení