Olomoucké Století relativity má nové taháky i osvětlení
FOTOGALERIE / Některé nové plastiky, obrazy, kresby, ale i lepší osvětlení nabízí po reinstalaci stálá expozice olomouckého Muzea moderního umění, Století relativity. Cílem výstavy je prezentace toho nejlepšího z bohaté sbírky umění 20. století.
Návštěvníci Století relativity najdou hned ve dvou patrech muzea, po dvouměsíční pauze se jim opět otevře ve čtvrtek 8. března.
Umění první poloviny dvacátého století najdou návštěvníci v Mansardě. Muzeum klade důraz především na ta malířská a sochařská díla, která reprezentují základní proudy v českém moderním umění tohoto období.
„Jednou z největších novinek této části expozice je sbírka kreseb olomouckého rodáka a průkopníka moderního abstraktního projevu česko-německého malíře Adolfa Hölzela, kterou získalo Muzeum umění loni jako dar Heinze a Moniky Röthingerových. Abstrakci rozšířila i abstraktní kompozice architekta a hudebního teoretika Arne Hoška,“ uvedl mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal.
Poznamenal, že stálou expozici obohatily také další plastiky z bohatého fondu sochařské sbírky muzea, například kubistická Hlava ženy z roku 1919 od Otty Gutfreunda nebo Sedící dívka od Jana Laudy (1925) a zcela unikátně komponovaná Hlava od malíře Emila Filly.
„Známého představitele českého kubismu Emila Fillu připomene v reinstalované expozici navíc další obraz Píseň o Polednici z roku 1939,“ upozornil mluvčí.
Lepší technické vybavení
Druhá část stálé expozice, Obrazárna, má ambice přiblížit v koncentrovaném přehledu nejvýznamnější výtvarné tendence od skončení druhé světové války až do závěru 20. století.
„Nepředstavujeme tam jen české umění. V souvislosti s výrazným akvizičním úsilím spojeným s projektem Středoevropského fora Olomouc jsme se pokusili o vřazení české sbírky do širšího kontextu. Návštěvníci tak uvidí také tvorbu exilových autorů a význačných umělců z Polska, Maďarska a Slovenska,“ doplnil Tomáš Kasal.
Dvouměsíční uzavření výstavních prostor veřejnosti posloužilo také k zlepšení technického vybavení výstavy. Cenné exponáty, tak návštěvníci mohou vidět v novém světle, a to doslova.
Původní zářivky byly totiž nahrazeny světly, u kterých jde regulovat světelnost i UV záření.