Druhá výstava je věnována olomouckému malíři Miroslavu Šnajdrovi staršímu, který loni v listopadu oslavil úctyhodných osmdesát let.

Pécsi Mühely, ve volném překladu Péčská dílna. Šlo o skupinu umělců, která v letech 1969-1981 působila a tvořila ve městě Pécs na jihozápadě Maďarska.

K jedincům zachycující dobovou atmosféru patřil i Sándor Pinczehelyi, který společně s autorem sbírky Balázsem Szlukou představil fotografickou dokumentaci v Olomouci.

„Tato díla existovala už dávno, jenom čekala na objevení. Do uměleckého kánonu se dostala v posledních čtyřech pěti letech. Szlukova sbírka je vynikajícím průřezem tvorby Péčské dílny,“ řekl Pinczehelyi, jemuž je věnována jedna sekce expozice.

Členové Pécsi Mühely tvořili také různé malby nebo sítotisk. Exponáty v Olomouci se však koncentrují pouze na fotografická díla.

„S výběrem mi pomohli zde přítomní Štěpánka Bieleszová a Ladislav Daněk, díky nim vznikl tento jednotný celek,“ doplnil autor sbírky Balázs Szluka.

Jedinečnou výstavu, která má mimo Maďarsko světovou premiéru právě na Hané, bude možné zhlédnout v budově Muzea umění do 2. června.

Odpor ke znásilnění země

Ve stejnou dobu skončí i druhá, souběžná výstava. V Galerii muzea od 28. února visí obrazy a malby Miroslava Šnajdra staršího.

Rodák z Tovéře, olomoucký malíř a jedna z nejvýznamnějších osobností současného českého výtvarného umění odhaluje průřez svoji celoživotní tvorbou.

„Pan Šnajdr loni oslavil významné jubileum. Při této příležitosti jsme se rozhodli připomenout jeho tvorbu, která se značně promítla i do našich sbírek,“ vysvětlil ředitel muzea Michal Soukup.

Sám malíř, kreslíř a grafik Šnajdr přiznal, že byť je člověk spíše apolitický, jeho tvorba je silně ovlivněna politickým děním v naší zemi. Renesančnímu dílu se začal věnovat v roce 1969.

„Byla to taková obrana proti okupaci, která u nás naprosto zastavila vývoj. Italská renesance bylo umění svobodné, proto jsem k ní tímto způsobem utíkal. Ten vnitřní odpor ke znásilnění naší země se promítl v mých obrazech,“ prozradil osmdesátiletý umělec. Inspiroval se i dílem Emila Filly z nedaleké Chropyně.

„Byl to krajan, ke kterému celý život chovám až téměř sousedský vztah. Považuji jej za velkého tvůrce, který pozvedl zdejší tvorbu na evropské umění,“ dodal.

K oběma výstavám vznikl také katalog. K Místu činu: Pécsi Mühely je možné listovat sto dvanácti stránkami s obrazovou dokumentací i textem v češtině, maďarštině a angličtině.

Katalog k expozici Miroslava Šnajdra st. nabízí 73 děl, seznam absolvovaných výstav nebo úvodní slovo od kurátora výstavy Ivo Bindera.