Tatabojs do Olomouce přijeli s klasickým pianem a vozembouchem, na druhou stranu si ale nepřivezli elektrické nástroje ani techniky. Právě absence technika způsobila, že zpěvákovi a bubeníkovi kapely Milanu Caisovi neměl během představení kdo podat ručník. Situaci ale zachránila jedna z divaček v první řadě, která mu namísto ručníku nabídla svoji šálu. „Vezmu si ji s sebou do Prahy a příště vám ji vrátím vypranou," vtipkoval Milan Cais alias Bublajs.

„To, že se jedná o komorní koncert neznamená, že nemůžete tančit," poznamenal hned po první rychlejší skladbě basák skupiny Mardoša. Publikum následně kapela rozproudila již téměř zapomenutým songem Si kles, na což Mardoša poznamenal. „Tohle je naše předělávka písně Sickness od Iggyho Popa."

Právě vyhlášený vypravěč příběhů bez pointy Marek Huňát přezdívaný Mardoša si vychutnával delší pauzy mezi skladbami, které byly způsobeny problémy s technikou zejména na Caisově bicí soupravě, jenž byla o poznání skromnější než na klasickém koncertu. „Takhle rozhrkaný jsem to ještě nikdy neměl," poznamenal Cais, který je velkým perfekcionistou. Při skladbě 2031 mu upadl dokonce upadl mikrofon, na což v závěru reagoval vzteklým odhozením svých paliček. Nevídané. Při procítěném vyprávění francouzského příběhu během písně Ztraceni v překladu si však frontman Tatabojs získal snad každou návštěvnici koncertu.

Závěr vystoupení se už odehrával v poklidnějším duchu a spokojené publikum si vynutilo i dva přídavky. Tatabojs potvrdili, že jim (ne)komorní vystoupení náramně sedí a přes veškeré technické komplikace v Olomouci zanechali více než dobrý dojem.