Až se 28. září vypravíte do centra Olomouce na velké Setkání Hanáků, členové souboru tam chybět rozhodně chybět nebudou.

Letos je to už třicet let, co folklorní soubor Cholinka společně tancuje a zpívá. „Původně jsme začínali jako dětský soubor. Cholinská děvčata, která chtěla tancovat, dokázala nadchnout svoje spolužáky i paní choreografku Helenu Krškovou a jejich společným přičiněním se začala psát historie Cholinky. Za těch třicet let se původní tanečníci dávno protancovali do dospělosti, ale mám obrovskou radost z toho, že teď znovu funguje i dětský soubor, který jsme obnovili asi před pěti lety. Děti jsou moc šikovné a dělají mi velkou radost," říká Hana Blažková, vedoucí národopisného souboru Cholinka.

K hanáčtině měla vždy blízko

Ona sama do souboru přišla po deseti letech jeho existence. „Tehdy mě tam přivedli především kamarádi. Začalo mě bavit, co dělali a chtěla jsem to sama zkusit. Takže jsem začala tancovat," popisuje své začátky v Cholince a přidává, že k hanáčtině a folkloru měla vždy blízko.

„U nás doma se hanácky mluvilo vždycky, celá moje široká rodina. Navíc strýček v Nákle vedl vlastivědný kroužek, který se folkloru také věnoval," vzpomíná.

Aktuálně se soubor může pochlubit dvacítkou dospělých a dvanácti dětmi. Při vystoupení jsou charakterističtí svými kroji, které patří k litovelskému regionu. „Snažíme se v rámci možností a podle historických podkladů dodržet linii kroje, jak vypadal v době své největší slávy. To znamená například kulaté rukávce, tak jak je maloval malíř Mánes," vysvětluje Hana Blažková.

Soubor vede patnáct let

Vedoucí souboru je už patnáct let, zodpovědnost jí ale radost z vystoupení nesebrala. „Když máte zodpovědnost za celek, tak už si vystoupení nemůžete užívat v takové pohodě, jako když si člověk jel jen zatancovat. Říkala jsem si, že v momentě, kdy starosti převáží nad radostí, tak s tím praštím, ale zatím ještě stále fungujeme," usmívá se.

Přiznává, že ji na folkloru baví nejvíc tancování, ale i region Hané, jako takový. „Těší mě, že můžeme krásu Hané, krojů i písniček ukazovat lidem a to i těm, kteří jsou tady doma a přitom se s foklorem docela míjí. Což mi přijde škoda. Přesto, že folklor dnes není na žebříčku popularity na prvním místě, má nezastupitelné místo, patří sem a je důležité, aby žil. Kdyby se ztratily písničky, tance a hlavně hanáčtina, těžko by se oživovala jen tak ze zápisů. Byla by to strašná škoda," doplňuje vedoucí národopisného souboru Cholinka.