Druhý díl se týká karet. Kde a kdy vznikly? Kdo karbaničil nejraději? Co spojuje krále Karla VI., dobyvatele Napoleona, ruskou carevnu Kateřinu II. Velikou a třeba i Emmu Destinovou s Johannem Wolfgangem Goethem?

To vše a mnohem více se postupně dozvíte a „uvidíte“ v našich dalších příspěvcích k aktuální výstavě Vlastivědného muzea v Olomouci ČERTOVY OBRÁZKY ANEB NEODOLATELNÝ SVĚT KARET.

Tedy… původ karet dodnes zůstává zahalen tajemství, avšak nejpravděpodobněji se karetní hry do Evropy dostaly z východní Asie, kdy je sem přinesli Arabové. Nejstarší dochované zmínky o hře v karty se v Evropě datují do.

Století a pocházejí z oblasti Středomoří, následně byly karty importovány i na území ležící severně od Alp. Na jejich rozmachu ještě během doznívajícího středověku se především kvůli vynálezu knihtisku největší měrou podílela oblast dnešního Německa. Naopak mimo evropskou pevninu šířili karty zejména Španělé během svých zámořských výprav.

Karty se zanedlouho staly oblíbenou zábavou napříč všemi společenskými vrstvami. Nic na tom nezměnilo ani hřímání proti hazardu z kazatelen, ani zákazy světské vrchnosti či městských samospráv.

Jedním z takových nařízení byl i výnos arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1353, jímž tento hodnostář zapověděl provozování karetních her v církevních kruzích. Dokument zároveň dokládá, že se v českých zemích započalo s karbanem ve stejné době jako jinde v Evropě.

Obecně platilo, že přistižení hráči museli počítat s pokutou, případně s výpraskem. Postupem času se tresty mírnily a v 18. století byla v Praze dokonce otevřena legální herna, která však byla určena pouze šlechtě a vyšším důstojníkům.

Francie s královskou hernou

Mezi evropskými královskými dvory proslula karbanem především Francie. Karetní tradici zde v poslední třetině 14. století založil Karel VI., který nechal přímo ve svém paláci zřídit hernu.

Vášnivými hráči byli též pozdější francouzští králové 17. a 18. století. Ovšem poslední z nich, Ludvík XVI., karetní hry nenáviděl. Což se nevylučovalo s tím, že této zábavě propadla jeho manželka Marie Antoinetta.

Karetní hře se nevyhýbal ani Napoleon a jeho choť Marie Luisa. Jelikož manželé hrávali často ve společnosti důstojníků, nechal Napoleon vytisknout speciální karty s konverzačními frázemi v různých jazycích. Karty se tak staly jakousi didaktickou pomůckou pro výuku jazyků.

Za francouzskými vladaři nezaostávali ani panovníci z jiných zemí. Vášnivými hráči byli například anglických král Jindřich VII., švédský král Gustav Adolf a ruská carevna Kateřina II. Veliká.

Karban nebyl pouze záležitostí urozených vrstev, ale podléhali mu všichni bez výjimky postavení. Ze známých osobností, které byly nadšenými hráči karet, jmenujme Johanna Wolfganga Goetha, Immanuela Kanta, Alexandra Sergejeviče Puškina či Sergeje Prokofjeva.

Z českého prostředí byli milovnicí i znalkyní karet Emma Destinová, která si pro svou potřebu sama zhotovila sérii malovaných vykládacích karet.

Mistrným hráčem mariáše byl Jan Werich, vyhlášené karetní večírky pořádal Jaroslav Marvan. Ke znalcům karetních her patřil také Jaroslav Hašek, autor známé postavy vojáka Švejka.

Autor: Antonín Valenta