Premiéru druhého nejslavnějšího díla z tvorby Georgese Bizeta uvede soubor opery a operety v pátek 13. a v sobotu 14. prosince, vždy od 19 hodin.

K Bizetově tvorbě se olomoucká instituce vrací deset let od místní premiéry slavné Carmen. Opera Lovci perel měla v krajském městě dosud jediné nastudování, v květnu 1984. Současnou inscenaci režíruje Dominik Beneš, autorem hudby je Petr Šumník.

Pro opavského rodáka Dominika Beneše jde o první spolupráci s Moravským divadlem.

„Jsem moc rád, že jsem dostal příležitost poznat olomoucký operní soubor také z druhé strany divadelního portálu a nesledovat jej jen jako divák z hlediště. Spolupráce je báječná a v mnoha ohledech opravdu inspirativní,“ pochválil režisér.

Lovce perel považuje za působivé dílo s nádhernou hudbou, která je oproti Carmen mnohem obsáhlejší.

„Příběh opery je v intimní a duchovní rovině hlubší a její vzdálená exotika je divácky velmi atraktivní,“ dodal.

Zasazení děje na exotický ostrov kvituje i Petr Šumník. Z hudebního hlediska zdůraznil především árii doprovázenou sólovou harfou a sborový výstup vzývající boha Brahmu. „Také použití gongu v orchestru jistě onu exotiku podtrhne,“ zmínil.

Hlavními hrdiny příběhu jsou lovci perel Zurga a Nadir. V roli prvně jmenovaného se budou střídat herci Martin Štolba a Jakub Tolaš.

Postavu Nadira ztvární Jakub Rousek, při alternaci jej nahradí Daniel Matoušek. V soky v lásce se přátelé promění kvůli kněžce Leile v podání Barbary Sabelly, případně Heleny Beránkové.

„Leila řeší rozpor, jestli zůstat věrná přísahám, které učinila jako kněžka, nebo jít za láskou, což v jejím případě znamená trest smrti,“ nastínila děj Sabella.

Herecké obsazení doplní Jiří Přibyl nebo David Szendiuch, představitelé kněze Nurabada. Právě on má moc rozhodnout nad osudy hlavních postav.

Scénu i kostýmy navrhla výtvarnice Eva Jiřikovská. Společně s režisérem inscenace dílo oprostila od zbytečných ornamentů, aby vynikla dějová podstata vztahů.

V originálním znění

Operní příběh Lovci perel měl světovou premiéru roku 1863 v Paříži. Po smrti autora upadla v zapomnění, k čemuž přispěla i ztráta originální partitury. Uvádí se tak pouze zrekonstruovaná verze podle dochované klavírní části.

Odborníci dílo považují za druhou nejlepší operu Georgese Bizeta.

„Barevná hudební instrumentace a exotický námět příběhu jsou typickými znaky evropského romantismu, avšak nepochybně jsou atraktivní i pro současné příznivce opery,“ je přesvědčený umělecký šéf opery a operety Moravského divadla Olomouc Miloslav Oswald.

Diváci se tak mohou těšit na poutavou scénu, která je zavede do dálného orientu, a v originálním znění si vychutnat operu jednoho z nejvýznamnějších francouzských skladatelů.