Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Longital: Při skládání písně je rozum na obtíž

Olomouc -Univerzální soundtrack ke snění, krajina malovaná kytarou, neobyčejná hudba s vlastním názorem – takové přívlastky si v hudebních periodikách vysloužila tvorba bratislavského dua Longital (dříve Dlhé diely).

6.12.2008
SDÍLEJ:

Longital tvoří Dan Salontay (kytara, zpěv, loopy) a Shina (zpěv, baskytara).Foto: I. Lipovská

Dan Salontay a Shina měli možnost svou originální směs elektroniky, jazzu a písničkářství představit ve Velké Británii, Rusku, Německu či Itálii. Patří k velkým oblíbencům držitele Oscara Glena Hansarda, s nímž se seznámili v olomouckém Jazz Tibet Clubu.

Na stejném místě odehráli ve středu večer výborný koncert postavený na skladbách z novinkového alba Gloria.

Rozhovor

V olomouckém Jazz Tibet Clubu jste se před čtyřmi roky seznámili s Glenem Hansardem, dnes držitelem Oscara. On vám pak nabídl předskakovat jeho kapele The Frames na turné po České republice a Rakousku. Co to pro vás tehdy znamenalo?
Dan: Ten koncert v Olomouci byl pro nás skutečně zlomový. Vystupovali jsme na festivalu Přesahy po Glenovi, takže když odehrál, většina publika odešla a zůstali jen VIP hosté, tedy organizátoři a muzikanti. Odehráli jsme soukromý koncert a po skončení nám na stole přistála dvě piva. (smích). Pak jsme se ještě nekolikrát setkali, třeba na festivalu v Telči nebo na výstavě jeho fotografií v olomoucké čajovně Kratochvíle. No a v lednu před dvěma lety takhle ležíme na posteli a těšíme se na lyžování, když v tom přijde smska od Glena, jestli jim nechceme dělat předkapelu na turné.
Shina: Jako první nás napadlo: A jéje, to budeme muset zrušit to lyžování. (smích)
Dan: Společné koncertování bylo úžasné. V Čechách nebylo co řešit, publikum se tu chová pomalu jako v kostele, všechno poslouchá a sleduje. V Rakousku to pro nás bylo hlavně o zkušenosti. Glen mě už dopředu upozorňoval, že fanoušci tu sice dokážou kapelu ocenit, ale jsou zvyklí si na koncertě povídat. Takže jsme museli publikum zaujmout.

Jak vlastně došlo k tomu, že Dlhé diely změnily svůj název na Longital? Byla za tím nesrozumitelnost názvu v zahraničí?
Dan: My jsme se jednoho rána probudili a zjistili, že jsme úplně jiní. Samozřejmě, že ta změna trvala trochu déle, došlo k proměně sestavy, současně se změnil i přístup v používání technologií. V té době jsme také začali častěji cestovat do zahraničí a Glen Hansard si z nás jednou dělal legraci, že bychom se mohli jmenovat aspoň Die Daily, že si to lidé lépe zapamatují. (smích) Je pravda, že když jsme hráli v Irsku, tak se název Dlhé diely objevil na plakátech a v novinách pokaždé jinak napsaný. Tehdy jsme si řekli: tak a dost! Začali jsme hledat název, který by nějak souvisel s kopcem v Bratislavě, podle kterého jsme se původně nazvali, a který by zároveň zněl mezinárodně a snadno se pamatoval. Jeden kamarád nám poradil právě Longital. Když jsem pak tohle slovo zadal do Googlu, vyskočila mi jednak historicky známá vinařská oblast a především odkaz na elektronové emise, respektive chování excitovaných elektronů. Došlo mi, že to je výborný název pro kapelu, protože já jako kytarista rozhodně jsem excitovaný. (úsměv)

Vaši novou desku Gloria jste částečně nahrávali ve francouzském Arles. Jak k tomu došlo?
Shina: V době, kdy vrcholily přípravy na desku, jsme ve Francii trávili dvacetidenní dovolenou a měli s sebou naši kompletní aparaturu, na kterou se dá i nahrávat. Všechno, co nás napadalo, jsme hned zaznamenávali. Když jsem třeba vařila a škrtala zápalkou u sporáku, Dan hned přiběhl a říká: To je úžasný zvuk, to si musím nahrát. Tenhle „zápalkový“ podklad jsme nakonec použili ve skladbě Berlin – Grenobles – Arles.

Jaký je pro vás zásadní rozdíl mezi novinkou Gloria a předchozí Výpravou? Při prvním pohledu na počet skladeb a stopáž alba mě napadlo, že jste tentokrát upustili od rozsáhlých ploch a přiklonili se k písničkové formě…
Shina: Každá nová deska vzniká velmi organicky. Jediné, co dopředu naplánujeme, je termín vydání. Máme několik nápadů a určitou dějovou linii, které se držíme. Od začátku nám bylo jasné, že tentokrát to nebudou žádné dlouhé plochy, ale spíš menší písničkové útvary. Nechali jsme to přirozeně vyvinout. Ve Výpravě bylo mnohem více neznáma, nejistoty, někam jsme se vydali, ale nevěděli přitom, kam dojdeme. Gloria uzavřela určité období, v němž jsme si uvědomili, že už se v řadě věcí vyznáme.

Můžete trochu poodhalit proces skládání? Vždycky jsem měl představu, že Dan je zástupce elektronického světa, zatímco Shina hájí v Longital lidský faktor…
Dan: Je pravda, že technologie mám v kapele na starosti já. Jsem vystudovaný jazzový kytarista a současně vystudovaný informatik, takže se snažím tyhle věci spojovat. Těší mě, že dostává zabrat jak pravá, tak levá hemisféra. Považuji se za analytický typ, ale při skládání jsem stejně intuitivní jako jakýkoliv jiný muzikant. Při skládání písničky vlastně člověku rozum překáží. Není na to žádný recept, ani to nelze nijak racionálně zachytit.
Shina: Písničky na Gloriu přicházely postupně. Měli jsme spoustu rozdělaných nápadů. Někde byl text a základní melodie, jinde zase perfektní podklad, kterému zatím chyběl obsah. Tentokrát jsme většinu věcí dávali dohromady tak, že já něco dělala v kuchyni a Dan zatím nahrával v pokoji. Když mě to chytlo, hned jsem za ním běžela s tím, že je to dobré, nebo mě už rovnou napadl text.
Dan: Bylo to prostě velmi plodné období vaření. (smích)

Na pódiu jste sice dva, ale máte ještě třetího virtuálního člena – dotykovou obrazovku Lemur. Jak funguje?
Dan: Pozor, my máme celkem čtyři členy. Ještě je tu laptop Xi Di Nim. Co se týče Lemura, jde vlastně o ovladač k laptopu. Hledali jsme něco, čím bychom na pódiu interaktivně řídili elektronickou část naší hudby. Chtěli jsme, aby nás to bavilo a aby si lidé v publiku nemysleli, že si během hraní kontrolujeme e-maily nebo prohlížíme internet. (úsměv) Jde o zatím neokoukanou technologickou novinku, ve světě používají dotykovou obrazovku třeba Björk, Daft Punk nebo Nine Inch Nails. Takže jsme ve velmi dobré společnosti.

Zaujalo mě, že jen pár dní po vydání Glorie jste všechny skladby z desky umístili na váš web, aby si je fanoušci mohli poslechnout. Marně vzpomínám, který český muzikant dal na internet kompletní album…
Dan: To byl nápad, který podnítila moje vlastní zkušenost. Na internetu jsem narazil na písničky z nové desky islandských Sigur Rós, které se mi moc líbí. Desku jsem si zatím nekoupil, ale pravidelně chodím na jejich stránky a pouštěním těch písniček si spravuju náladu. Došlo mi, že kdyby se k tomuhle kroku neodhodlali, budu ochuzený o něco, bez čeho nemůžu existovat. My se muzikou živíme a snažíme se ji dělat tak, aby za ni byli lidé ochotní zaplatit. A tímhle způsobem je můžeme ovlivnit při rozhodování, jestli si desku koupit.

Autor: David Kresta

6.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tragická nehoda jeřábu u dolní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně
1 15

VIDEO: Převrácený jeřáb po tragédii stále visí nad vodou

Burza práce na olomouckém výstavišti Flora
9

Floru zaplnila burza práce, nejvíc táhly supermarkety

Univerzitu Palackého dál povede dosavadní rektor Miller

Univerzitu Palackého v Olomouci povede dosavadní rektor Jaroslav Miller.

V centru Olomouce už funguje nové divadlo s kavárnou. Takto vypadá uvnitř

V srdci Olomouce ožil nový kulturní prostor. Na Dolní náměstí se přestěhovalo Divadlo na cucky, které původně sídlilo ve Wurmově ulici.

Nepropásněte! Prvňáčci ze ZŠ náměstí Svobody ve Šternberku

Ojedinělý seriál Deníku Naši Prvňáci pokračuje dalším dílem. Ve vašem Deníku tak ve středu najdete další výjimečné tablo našich nejmenších školáků.

VIDEO: Poznáte vandala, který počmáral zeď nákupního centra v Olomouci?

Policie žádá veřejnost o pomoc s dopadením vandala. Neznámý muž poškodil zeď nákupního centra v Olomouci na ulici 8. května.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení