La traviata vypráví příběh lásky pařížské kurtizány Violetty Valéry a mladíka Alfreda Germonta.

Diváci se podle režiséra mohou těšit na zpracování, které klade důraz na psychologii postav, a nemusejí se obávat další sentimentální přípitkové opery, ve kterou se La traviata občas mění.

„Když jsem tento titul připravoval před lety, i já jsem kladl důraz na sentiment. Přitom jde vlastně o konfrontaci dvou světů, dvou názorů, dvou pohledů na lásku. Alfred v ni ještě bezmezně věří a přichází do společnosti, která žije v duchu kréda: Pijme, bavme se, ale proboha, nemluvme o lásce, pro nás už je to banální a pasé. Tak vzniká názorový konflikt, zda pravá láska existuje, či nikoliv,“ nastínil režisér.

Režiséra Martina Otavu pravidelní diváci operních představení Moravského divadle znají. Připravoval zde již inscenace Bludný Holanďan a Straka zlodějka. La traviatou Otava završuje svůj cyklus tří inscenací na půdě olomouckého divadla.

„V současnosti už mnoho představení v Čechách nepřipravuji a navíc se teď musím soustředit na svou práci ředitele Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Proto jsme se s vedením domluvili, že právě La traviatou zakončíme moje režisérské hostování,“ řekl Otava.

Spolupráci s Moravským divadlem si náležitě pochvaluje.

„Olomoucký operní soubor je podle mého dojmu zřejmě jedním z našich posledních operních divadel, které je schopné pokrýt obsazení velkých kusů se širokým pěveckým rejstříkem z vlastních řad, a to v širokém spektru hlasů. Svedou tu obsadit Bludného Holanďana i s alternacemi,“ obdivoval.

Do hlavní role Violetty Valéry obsadil režisér Elenu Gazdíkovou a Leu Vítkovou.

„Pro mne je to první setkání s rolí Violetty a také první role ve verdiovské opeře. Ze začátku jsem si nebyla jistá, zda se mi úplně trefí do vkusu, ale postupně jsem zjistila, že jak postava, tak muzika má obrovský vývoj,“ komentovala Vítková svou roli.

Milovníka Alfreda režisér svěřil Ondřeji Koplíkovi a Milanu Vlčkovi.

Dirigentské taktovky a nastudování hudby s orchestrem se ujal dirigent a zároveň šéf souboru opery a operety Miloslav Oswald.

„Pro mě je La traviata komorní hra. Přestože hudbu nastuduje veliký orchestr, nejedná se automaticky o veledrama. Podle mě je to opravdu velmi osobní opera postavená na intimních pocitech, které se odehrávají na jevišti, a orchestr dělá čistě jen doprovod, který je jemný, rytmický a zároveň hrozně těžký,“ prozradil Oswald.