Hra Královna Margot líčí vzestup i nezadržitelný pád mladičké Markéty, která je v době svaté války mezi katolíky a Hugenoty nucena vdát za krále Jindřicha Navarrského.

Svatba v katedrále Notre Dame proběhne krátce před 24. srpnem 1572, tedy datem, které je v učebnicích dějepisu zaznamenáno jako Bartolomějská noc. Margot s vyvražděním Hugenotů nesouhlasí a proti vůli příbuzných se postaví na stranu utlačovaných.

„Historické příběhy mám rád, poskytují mi košatou dějovou linii a bohaté dramatické zázemí. Už jsem jich také řadu zpracoval, například Lucrezii Borgiu nebo Čachtickou paní. Líbí se mi, že nabízejí nepřebernou řadu témat, od lásky přes nenávist až k vraždění. Hlavním tématem Královny Margot je pro mě boj o moc, skoro bych si troufl hru připodobnit k tomu, co se děje mezi ČSSD a ODS. Kdoví, možná za tři sta let vznikne dramatický text, v němž budou hlavními postavami Paroubek a Topolánek,“ sdělil s úsměvem hostující režisér Vaculík, jehož rukopis znají olomoučtí diváci z inscenací Taneční pocta Antonínu Dvořákovi a Vrabčák z předměstí.

Historický námět v baletním provedení měl mít původně premiéru v Národním divadle Brno, kvůli změně v jeho vedení však byla Vaculíkova práce odmítnuta. Inscenace se obratem chopil šéf souboru olomouckého baletu Jiří Sekanina.

„Oba předchozí Liborovy tituly uvedené u nás měly u diváků obrovský úspěch, navíc jsem chtěl, aby zde tentokrát pouze nepřenesl již hotovou inscenaci, ale vytvořil původní autorské dílo, na jehož vzniku by se náš soubor podílel doslova od A do Z,“ svěřil se Sekanina.

Hlavní roli královny Margot alternují zkušenější Renáta Mrózková a nováček baletního souboru Lucie Horáková.

„Renáta je herecky přesnější a roli si náležitě užívá. Lucie byla ze začátku trochu nervózní, ale myslím si, že z ní roste velmi slušná a především ambiciozní tanečnice,“ zhodnotil režisér.