My doma řešíme, že děti jsou vybíravé v jídle. Každému chutná něco jiného a najít jídlo, které by chutnalo všem, je problém. Možná vaše maminka řešila podobný problém, když vařila pro tolik dětí. Máte nějakou osvědčenou radu?
Máma nás měla šest dětí a každému vařila něco jiného. Je to o tom, jak si rodiče své děti rozmazlí. Dokud malé dítě nezná sladkosti a chipsy, tak jí to, co mu dáte. Asi je dobré neučit je na blbosti, ale já taky vařím dvě nebo tři jídla, takže na tenhle problém recept nemám. Asi to musíte vydržet. Závidím matkám, které mají děti, co jedí všechno.

Já taky.
Ale myslím, že knedlíky s omáčkou jí každé dítě. Ne? Tak špagety s kečupem? Párek?

To už by možná šlo.
A hlavně žádné dítě neumře hlady dobrovolně.

Prý také prozradíte, jak zůstat pro partnera atraktivní. Můžete dát našim čtenářkám nějaký tip?
Najděte si na partnera čas bez dětí. Já říkám, že chůva není zločin. Občas děti někam dát, abych také trochu měla partnerský život, je strašně důležité. Když se manžel vrací z práce, tak si můžu namalovat řasy. Stojí mě to třicet vteřin času. Takové malé krůčky mohou pomoct.

Nebo když manžel odchází do práce a já jsem ještě v pyžamu, tak by bylo dobré, aby mě v něm neviděl, když přijde domů. Každá žena by se měla snažit, aby si partnera udržela. I když je třeba unavená, tak si může umýt vlasy. Bolí to, ale jde to.

Co podle vašich zkušeností z dospívání ve velké rodině nejlépe zabírá na neposlušné děti?
Myslím si, že vůbec nic. My jsme třeba doma měli mámu a Veroniku, což byla jedna a táž osoba. Když jsme něco provedli a řekli jsme to Veronice, tak jsme neměli průšvih. Veronika řekla, že tohle se nedělá a nějak to s námi vyřešila, ale nedala nám za to trest.

Když to na nás ale prasklo a dozvěděla se to máma, tak trest přišel. Je dobré, když děti mohou mít v rodičích takového nestranného důvěrníka, který je hned neseřve, ale promluví si o tom s nimi. I v pubertě mi to moc pomohlo.

Ženy občas mývají komplikované vztahy se svými tchyněmi, jak to máte vy s Danou Batulkovou?
Dobře. Dana si teď častěji bere Kryšpína na hlídání. U Mii se trošku bála, protože je ještě malá, ale nedávno ji u sebe měla na dva dny. Máme dobrý vztah. Myslím, že na vztahu musí pracovat nejen tchyně, ale i snacha. Je dobré občas zavolat, přijet k ní sama na návštěvu bez manžela.

Každý vztah si žádá nějakou námahu, ale když se na něm pracuje, je to lepší. Není dobré spoléhat na občasné setkání. Já dneska mluvím nějak chytře.

Dáte v Mámě nad věcí prostor také tatínkům?
Je pravda, že v prvních dílech jsme je trošku opomíjeli, ale doufám, že se jim v budoucnu budeme věnovat víc. Přece jenom je to Máma nad věcí a já si myslím, že mámy mají s dětmi víc práce. Většinu věcí s nimi dělají ony.

S Jakubem Prachařem v dubnu oslavíte šesté výročí svatby.
Fakt? Šest let už jsme spolu? My ani nevíme, kdy máme výročí, protože ho neslavíme.

Jaký je Jakub táta?
Táta je dobrý. Třeba dneska celé dopoledne hlídal Miu. S Kryšpínem má takové klučičí zábavy – jezdí s ním na ryby, chodí spolu fandit na Slavii… Když je doma, má čas a není unavený, tak je dobrý táta. Do rodičovských povinností ho ale nenutím. Myslím, že když do toho ženy své partnery nutí, není to nikdy šťastné… Snažím se ho do nich nenutit, abych ze sebe nedělala svatou.