Ve středu své narozeniny oslaví koncertem v rodném městě. Na pódiu olomouckého U-klubu se sejde s řadou hostů v čele s Vlastou Třešňákem. Vystoupení začíná ve 20 hodin. „Na pódiu v Olomouci by se vedle Hutky a Třešňáka měli objevit ještě Václav Koubek, Vladimír Veit a možná i jeden speciální host. Jde vlastně o připomenutí koncertu z roku 1989, kdy tito muzikanti společně hráli na festivalu ve Wroclawi. U příležitosti svých narozenin se Jaroslav Hutka rozhodl sestavu obnovit. Každý z písničkářů odehraje vlastní blok písní, Hutka pak vystoupí s průřezovým repertoárem zahrnujícím původní skladby i lidovky,“ přiblížil spolupořadatel akce Martin Fitřík.

Hutka začal jako písničkář vystupovat již v roce 1966 a vedle vlastních písní interpretoval moravskou lidovou tvorbu a balady, především ze sbírek Františka Sušila. V roce 1972 spoluzaložil s Vladimírem Mertou a Vlastou Třešňákem písničkářské sdružení Šafrán. V té době také vznikla jeho nejznámější alba Stůj, břízo zelená a Vandrovali hudci. Kvůli psychickému i fyzickému nátlaku Státní bezpečnosti se v říjnu 1978 rozhodl emigrovat do Nizozemí. Po návratu v listopadu 1989 zji?stil, že jeho oficiálně zakázané písně již stačily zlidovět. „Měl jsem to výjimečné štěstí, že o mě lidi doma stáli a vítali mě, ale stejně mi trvalo mnoho let, než jsem si zvykl, a není už možné zvyknout si úplně,“ přiznal Hutka. Ihned se zapojil do politického dění a kandidoval do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu.

V současnosti vystupuje jako ostrý kritik české postkomunistické demokracie. Na nezájem velkých hudebních vydavatelství o nové nahrávky reagoval Hutka po svém a v roce 2000 založil domácí vydavatelství Fosil. Sám si vypaluje cédéčka v edici Samopal a obal v podobě vlastního linoritu tiskne na ručním lisu. Alba jsou k dostání na písničkářových internetových stránkách a na koncertech.