Nástěnná malba byla provedena nezvykle olejovou technikou kolem roku 1696. Jejím autorem je kanovnický malíř Dionýs Straus. "Těhotná Panna Marie nebývá zobrazována často, i když v českých zemích v době baroka šlo o populární téma. Stejně jako o kojící Pannu Marii," uvedl kunsthistorik Arcidiecézního muzea Ondřej Jakubec. Ze stejné doby je podle něj i dobová barokní kopie karlovarské madony, která je umístěna v jedné z bočních kaplí olomouckého chrámu sv. Michala.

Po malých kouscích musel restaurátor Surma obraz na Hradisku rekonstruovat. Předchozí devastace mu dala zabrat. "Měl jsem na to udělanou speciální židli s opěrkou hlavy, abych mohl pracovat zakloněn," objasnil. Surma retušoval malbu bez jakékoliv předlohy. Poprvé byla freska zamalována kolem roku 1800. Před třiceti lety ji při malování někdo nešetrně oškrábal špachtlí. "Postupoval jsem od retuše defektů, aby nepřekryly originál. Napřed malá místa a až po scelení malby dochází k rekonstrukční retuši v chybějících plochách. Chce to trpělivost," usmál se Surma, který má za sebou transfery fresek v Ostružnické a Univerzitní ulici a často pracuje pro moravská muzea.

Retuš stropního obrazu je udělána z drobných teček, které nejsou ze země vidět. "Podobnou technikou pracovali impresionisté," dodal Surma. Největší problém měl s očima jednoho anděla. "Každá postava se dívá na konkrétní místo, u něj ale byly nezřetelné oči a jediným logickým bodem bylo břicho Panny Marie," přiblížil svou práci. Freska je v bývalé kapli, která se po zrušení kláštera proměnila dokonce ve špitální bufet. Dnes je zde vyšetřovna rehabilitace. Denně prochází novou ordinací pětadvacet lidí. "Vidí to, vnímají to a hodnotí moc pozitivně," řekl primář Jaroslav Harvan. Zvažuje, že by pacientům bylo vhodné poskytnout o fresce i další informace na nějaké cedulce v čekárně. "Není to ale v mé kompetenci," dodal.

Oprava fresky stála 600 tisíc korun, třetinu nákladů zaplatilo nemocnici město. "Rádi bychom restaurovali i vedlejší menší fresku. Pustíme se do toho ještě letos, ale vždy od pátku večer do pondělního rána, aby ordinace mohla fungovat," potvrdila za obecně prospěšnou společnost pro památkovou ochranu Hradiska Zdenka Vodičková. Vzhledem k jejímu stavu ale nikdo neví, co na ní je zachyceno. Armáda převzala Klášterní Hradisko v roce 1790 na základě rozhodnutí císaře Josefa II. Zprvu z něj bylo jen pevnostní skladiště, později zajatecký tábor za napoleonských válek. "Nemocnice je zde od roku 1802, kdy se přestěhovala z města za hradby," doplnil historii správce objektu Květoslav Cupák.