Co pro vás znamená, že jste mohl hrát právě tuto roli?

Jsem velice rád, že jsem si mohl zahrát Hamleta, protože jsem přesvědčený, že jak role, tak samotná hra jsou velkolepé. Taková Sixtinská kaple. Zároveň je to archetypové drama, které řeší hledání smyslu rodiny, zabití a lásky, což jsou základní otázky, které budou aktuální v každé době. Dá se v něm najít spousta otázek, ať už hereckých či filozofických. Stále budu pokorně hledat nějaký směr, který by mě mohl obohatit. Tato úžasná věc mě potkala ve dvaačtyřiceti letech a to, že si v ní mohu zahrát, chápu jako obrovský dar.

Je to velká role a velká odpovědnost. Napadlo vás v této souvislosti, že byste ji odmítl?

Ani na chvíli. Podle mého názoru je důležité se roli otevřít. Uvědomit si, že je to skvostná hra a poctivě s vnitřní pravdou hledat, co by v ní mohlo být smyslem pro mě i pro diváka.

Sice hrajete Hamleta krátce, ale měla role nějaký vliv na vaši kariéru či život?

Ještě před tím, než začala práce na Hamletovi, bylo báječné, že mě hra dovedla k mnoha lidem a odkazům. Díky ní jsem směl prozkoumat spoustu souvislostí, což považuji za velmi důležité.

Bylo obtížné sžít se s touto rolí? Neměl jste z toho obavy?

Tím, jak herec vede s rolí „dialog", se s ní postupně svým způsobem sžívá. A při zkouškách Hamleta jsem měl pocit, že spoustu témat s ním spjatých vnímám velmi intenzivně. Je třeba vzít shakespearovský jazyk, vstřebat ho do sebe a znovu ho objevit.

S tímto přístupem jste studoval herectví?

Když jsem šel na divadelní fakultu, měl jsem obrovské štěstí na inspirativní lidi. Ti mi otevřeli jiné kvality a dimenze. Mladý člověk, který na škole tohle zažije, si díky tomu vytvoří ideály, ze kterých pak dlouho žije. Já jsem o ně nepřišel.

Na hře spolupracoval i vynikající shakespearolog Martin Hilský. Jak se vám s ním pracovalo?

Bylo to takové pohlazení po duši. On dokáže člověka neuvěřitelně povzbudit. Už jako student DAMU jsem rád navštěvoval jeho skvělé přednášky a na každé setkání s ním budu dlouho vzpomínat. Proto jsem měl opravdu radost, že s námi spolupracoval na našem Hamletovi.

Je to rozsáhlé dílo a je logické, že se text musí krátit. Měl jste v tomto směru volnou ruku?

Byl jsem moc vděčný, že se mnou režisér i dramaturgyně jednotlivé textové úpravy probírali a že jsem se na nich mohl podílet. Režisér Michael Tarant mi v mnoha směrech nechával volnou ruku, ale zároveň jsem se od něj mohl nechat vést.