Nejen o tom, jak bude olomoucký koncert vypadat, promluvil v rozhovoru pro Deník zpěvák kapely Zrní Honza Unger.

Celý rok slaví kapela patnácté narozeniny. Před každým koncertem vystupujete také na náměstích a vzdáváte tak hold pouličním muzikantům. Proč jste zvolili takto originální koncept a uskutečníte ho také před koncertem v Olomouci?

Jo, i v Olomouci zahrajeme odpoledne na náměstí. Hrajeme tak, protože jsme tak začínali. Hrávali jsme v začátcích do klobouku na ulici. A tak je to takový hold i nám samotným v minulosti, od nás současných, kteří už hrajou jen v klubech a na festivalech. Ať si taky připomenou, co je to ulice (smích).

Patnáct let hrajete ve stejném složení. Byly nějaké krize, nebo jste našli recept, jak spolu v kapele tolik let vycházet bez potřeby jediné pauzy?

Krize přirozeně byly a jsou. Vztah pěti lidí je hodně složité manželství. Trávíme spolu spoustu času, takže za celou dobu přišlo několik ponorkových stavů, několikrát jsme se nepohodli, ale receptem je myslím netrucovat, chtít se posunout, přiznat chybu, uvědomit si, že jsou důležitější věci. Ze všeho jsme se vždycky dostali, protože je pro nás důležitější kamarádství.

Na koncertu s vámi vystoupí tibetský host Loten Namling. Jak došlo k vaší vzájemné spolupráci?

Nápad odehrát několik koncertů s tibetským muzikantem přišel od Jirky Sázela z organizace Brontosauři v Himálajích, kterou podporujeme. My jsme si pak vybrali Lotena Namlinga a ten souhlasil. Jsme moc zvědaví na setkání s ním, jak po muzikantské, tak po lidské stránce.

Kapela Zrní.

Členové kapely Zrní. Foto: Šimon Vejvančický

Na co se mohou těšit návštěvníci vašeho koncertu v Jazz Tibet Clubu? Jak bude koncert vypadat?

Stejně jako my se můžou těšit na Lotena. Bude to první ze série koncertů s ním, čímž to bude mít jistě specifický nádech. Zahrajeme snad dvě písničky společně, takže slijeme říčky tibetské a české. No a my sami zahrajeme určitě několik písniček z připravované des­ky.

Kapela je v mnoha směrech s Tibetem propojená. Už jste jej někdy navštívili, případně uvažovali jste i o vystoupení v Tibetu?

Chystáme se do Malého Tibetu na deset dní letos v létě.

Nedávno jste se účastnili programu v souvislosti s návštěvou dalajlámy…

Hráli jsme na přivítání dalajlámy na Hradčanském náměstí. Setkali jsme se s ním, zahráli pro něj. Seděl, usmíval se, pobrukoval si. Byl to velký zážitek. Je to krásný moudrý člověk s ohromnou duší. Při setkání s ním člověku zase hluboce dojde, co vlastně je v životě to skutečně důležité. Takhle mi to teda kluci popsali. Já jsem totiž byl s manželkou v porodnici a sledoval to přes internet, dojatý, jak to kluci zvládli zahrát.

Jak vnímáte události, které se v souvislosti s jeho návštěvou odehrály na české politické i kulturní scéně?

No, je to ubohé, řešit jeho návštěvu jako politiku, je tak krátkozraké vidět jenom a jenom ekonomiku. On je přece v první řadě obrovský duch tohoto světa. A nějaký na čtyři roky zvolený egoman, opilec a nabubřelec ho nepřijme, aby nedráždil komunistický režim v Číně? A ještě k tomu Pražský hrad natruc zakáže postavit malinké pódium, na kterém by dalajláma vystoupil a promluvil k lidem… o duchovnu, o životě, o hledání. O smíru a soucitu. To jsou bohužel témata, která jsou tu v poslední době spíš zesměšňovaná. Je to absurdní. Je mi smutno, že dalajlámu nepřijal náš prezident, že jsou naši představitelé až na výjimky takoví, že jde naše země tímhle směrem. Ačkoli dalajlámovi je to fuk. Ten se usmívá. A tak i já se jdu raděj usmívat.

S jakými plány vstupujete do dalších patnácti let existence Zrní?

Hned v lednu budeme natáčet další desku a příští rok s ní taky pojedeme na turné. Těšíme se a doufáme, že se nám deska snad povede a že osloví lidi. Zatím z ní máme hodně dobrý pocit. Tak to jsou první plány a to ostatní přijde. My to snad s radostí přivítáme, ať to bude cokoli.

Kapela Zrní
Česká hudební skupina z Kladna, která svůj styl pojmenovává jako „něžný artbrut, kladenskej uhelnej zen". Ve stejném složení hraje od roku 2001. První album Voní vydala skupina po osmi letech. Druhá deska Hrdina počítačový hry jde do světa vyšla v roce 2011 pod záštitou písničkářky Radůzy na jejím labelu Radůza Records. V roce 2012 vydalo Zrní album Soundtrack ke konci světa, za které bylo nominováno na cenu Vinyla i Apollo za nejlepší desku roku a ve čtyřech kategoriích na cenu Anděl 2012. Získalo nakonec titul objev roku. V září 2014 vydala skupina poslední album Následuj kojota. Získalo tři nominace na ceny Anděl 2014. Pro festival Colours of Ostrava 2015 připravilo Zrní koncert se členy Janáčkovy filharmonie Ostrava.

Členové:

Jan Unger – zpěv, flétna

Jan Juklík – španělka, elektrika, ukulele, zpěv

Jan Fišer – housle, zpěv

Jan Caithaml – basa, zpěv

Ondřej Slavík – bicí, akordeon, beatbox, samply


Alba:

2014 – Následuj kojota

2012 – Soundtrack ke konci světa

2012 – Kolik váží vaše touha (záznam hudby k tanečnímu představení)

2011 – Hrdina počítačový hry jde do světa

2009 – Voní