Ten do rodné Olomouce přijede ve středu zazpívat a podpořit tak benefiční akci Bílé tóny, kterou v sále Reduta od 19 hodin pořádá Tyflocentrum Olomouc.

Ve středu se zúčastníte benefičního koncertu pro Tyflocentrum Olomouc s názvem Bílé tóny. NA co se mohou lidé na koncertě těšit?
Jelikož se teď pohybuji hlavně v oblasti muzikálu, tak budu zpívat a hrát písně hlavně z tohoto žánru.

Podporujete často podobné akce?
Kdykoli mne někdo pozve na podobnou akci a já nemám zrovna už nějaký jiný závazek, tak rád.

Do Olomouce jezdíte často?
Bohužel mnohem méně často, než bych si přál. Je to moje rodné město a všude se tím chlubím. Prožil jsem zde celé své dětství a mám ho moc rád. Moje povolání mě však zaválo nejdřív do Brna, pak na 15 let do Polska a nakonec do jižních Čech, kde bydlím už 17 let u Č.Budějovic, a na moji milovanou Moravu se dostanu velmi sporadicky, proto jsem moc rád za každou příležitost, která mě do mého krásného rodiště zavede.

Zpívat jste začal v dětském pěveckém sboru. Kolik vám bylo let?
Bylo mi 11 let a byl to dětský sbor na základní škole na Tř, Spojenců pod vedením Jana Huba, sbormistra slavného olomouckého pěveckého sboru Nešvera.

Vystudoval jste Dřevařskou průmyslovku. Co vás k ní přivedlo? A co vás později přivedlo opět ke zpěvu?
Od dětství jsem miloval přírodu, lesy a vůni dřeva a toužil jsem být lesníkem. Lékaři mi to však nedoporučili, neboť jsem měl od narození handicap s pravou nohou a lesník musí mít obě nohy zdravé. Proto jsem si vybral aspoň tu vůni dřeva a nastoupil na Dřevařskou průmyslovku do Hranic na Moravě.

A pak přišel na řadu zase zpěv?
K němu mě vlastně přivedla náhoda. V Hranicích tehdy pořádala Osvětová beseda každou středu tzv.Hrátky mládeže, kde bylo vstupné 3 Kčs, a jelikož já jsem z patnácti korun korun svého týdenního kapesného neměl už ve středu nic (přestože pivo tehdy stálo jen 2 koruny), tak jsem se snažil na ty hrátky protáhnout na černo s kamarády. Byl jsem však chycen pořadatelem, a protože se tam zrovna konala soutěž pěveckých talentů, tak jsem se zeptal, jestli soutěžící taky platí za vstup, a když mi řekli, že ne, tak jsem prohlásil, že jdu soutěžit. Kapelník pan Jiříček mi však řekl, že už mají 12 soutěžících a že jsem nebyl na zkoušce s orchestrem, takže si musím jen něco domluvit s klavíristou a budu zpívat jen s rytmikou jako třináctý.

Co jste tehdy zpíval?
Cestu rájem z repertoáru Karla Gotta, a když jsem jako 1. cenu vyhrál láhev sektu a bonbonieru (k veliké radosti mých spolužáků), tak jsem postoupil do okresního, pak do krajského a celostátního kola. Když jsem pak vyhrál i to, tak jsem si řekl, že by se tím snad dalo něco dělat a začal jsem studovat soukromě zpěv v Brně u profesora Bernarda Kočaře. V r. 1969 jsem pak dostal nabídku od Gustava Broma, čímž jsem šel tzv. „na volnou nohu“.V devade­sátých letech jsem pak ještě absolvoval dálkově konzervatoř a hlas mě živí dodnes.

Profesionální dráhu jste tedy začal po vítězstvích v regionálních a i celostátních soutěžích. Kdyby v té době byla soutěž Česko hledá Superstar, přihlásil byste se do ní?
Tenkrát se ty soutěže ještě v televizi nevysílaly a já do toho šel tehdy vlastně z hecu, takže nevím, ale možná bych se tam přihlásil.

Hrajete na jeden netradiční nástroj – na kanadskou pilu. Jak dlouho trvalo, než jste se na ni naučil hrát?
Naučil mě na ni můj tatínek, který byl samouk. Bylo mi tehdy 11 let a už si nepamatuju jak dlouho přesně trvalo, než jsem zahrál první písničku, ale vím, že to bylo „Pod našima okny teče vodička“. Začínal jsem stupnicemi…no, asi pár týdnů. Ale abych mohl říct, že na ni skutečně umím hrát, to trvalo mnohem déle.

Co vás v nejbližší době čeká v divadle?
V Jihočeském divadle vystupuji v opeře Don Giovani v roli Komtura, v činohře Rád to někdo horké (manažer Bienstock) a Do naha (Bejk). V pražském divadle Kalich hraji v muzikálech Tajemství, Johanka z Arku a Robin Hood, v Metropolitním divadle v rock-opeře Oidipus Tyranus. Na jaře se rýsuje i něco na severu Moravy, ale o tom zatím nechci mluvit abych to nezakřiknul, protože se na to moc těším.

Petr Dopita

Olomoucký rodák vystudoval Státní konzervatoř Brno.

Uměleckou dráhu začal po několika vítězstvích v různých regionálních i celostátních talentových soutěžích jako sólový zpěvák orchestru Gustava Broma, s nímž absolvoval řadu koncertů i televizních pořadů.

Později působil i v Polsku. Pět let účinkoval v poznaňském hudebním satirickém divadle „TEY-ART“.

V roce 1993 nastoupil do JD v Českých Budějovicích jako sólista opery a ztvárnil zde řadu rolí. Občas hraje i v činohře.

Od roku 1996 tři roky vystupoval v původním českém muzikálu Karla Svobody a Zdeňka Borovce Dracula. V titulní roli hraběte Draculy odehrál přibližně 300 představení.

Od roku 2000 v pražském divadle Ta Fantastica vystupoval v roli Bodricourta a Kata v muzikálu O. Soukupa a G. Osvaldové Johanka z Arku, se kterým v roce 2006 absolvoval (ve španělštině) turné po dvaadvaceti divadlech Španělska, a nyní znovu v divadle Kalich v Praze.

Od jedenácti let hraje na kanadskou pilu, s níž vystupoval v Evropě nebo i USA.