V současnosti ho mohou spatřit diváci také na jevišti v pražském Národním divadle, v Divadle Viola, v Divadle v Dlouhé nebo v Divadle Palace.

Mimoto je však David Prachař i divadelním režisérem.

Příští týden zamíří do olomouckého Divadla na Šantovce s inscenací pražské La Fabriky s názvem Život s krajtou.

Do olomouckého Divadla na Šantovce se chystáte 22. března s inscenací pražské La Fabriky Život s krajtou. Na co se diváci mohou těšit?
Přijedu se svým synem Jakubem Prachařem a s Pav-lem Fajtem a budeme hrát jen takto ve třech. Literární předloha, ze které vychází představení, je moc krásná a napsal ji nositel Nobelovy ceny za literaturu Romain Gary. O čem to je, bych ale příliš prozrazovat nechtěl, aby diváci byli překvapení. Je to vlastně taková zpověď člověka, který žije osamocen uprostřed Paříže. Přesto však v příběhu nechybí humor ani nadsázka.

Knižní předlohou pro Život s krajtou je tedy stejnojmenná kniha francouzského spisovatele Romaina Garyho. Čím vás právě tato kniha zaujala? Vychází z ní inscenace hodně, nebo šlo spíš jen o inspiraci?
Vycházel jsem z knihy hodně. Tato předloha mě velmi zaujala už někdy v sedmdesátých letech, kdy v Československu knižně vyšla. Byla to taková nenápadná novela, kterou si málokdo přečetl a málokdo si jí všiml, protože byla napsána pod neznámým pseudonymem Émile Ajar. Když ji Romain Gary tehdy ve Francii napsal, nechtěl, aby s ním byla spojovaná. Kniha tam tenkrát vzbudila velký zájem. Byla totiž navržena na nějakou literární cenu, jenže se nevědělo, kdo je jejím autorem, Ajara nikdo neznal. Po třech či čtyřech letech se zjistilo, že ji napsal Romain Gary, tou dobou už nositel Nobelovy ceny za literaturu. To je na té knížce pro mě také zajímavé, že se chtěl Gary vlastně skrýt jako autor. Já sám jsem od něj četl ještě dalších čtyři až pět knih.


Život s krajtou ale není první představení, které jste režíroval. Co vás k režii přivedlo?
Je to asi pátá věc, kterou režíruji. Přivedla mě k tomu nejspíš taková touha, dělat něco jiného, než běžně dělám, aby byla nějaká změna. A také nové vidění věcí, které dělám. Protože hrát divadlo, to může být po třiceti letech trošku monotónní věc, tak je vždy lepší na chvíli odskočit si k něčemu jinému. A režie je taková příjemná obměna divadelního počínání. Kromě Života s krajtou jsem tak režíroval ještě Máchův Máj na Nové scéně, spolu s Pavlem Fajtem představení Hamlet – part 2, to už je nějakou dobu, potom v Di-vadle Palace představení Opona nahoru a také jedno představení v pražském Divadle Komedie. Tohle už je tedy asi moje pátá věc.

Spolu s vámi se v inscenaci představí i Pavel Fajt a Jakub Prachař, kteří k ní také složili hudbu. Znamená to, že se bude v představení hodně hrát a zpívat?
Hrát a zpívat se samozřejmě bude. Používáme takový snímač, který snímá hudbu přímo ze stolů, protože se to celé odehrává v kanceláři. Takže součástí představení je určitě i hodně hudby.

Jak se vám se synem na hře spolupracovalo? Setkáváte se i při jiných hereckých příležitostech, nebo spolu hrajete pouze v inscenaci Život s krajtou?
Zahrajeme si spolu občas i v jiných představeních, teď však hlavně tady. Spolupracovat na Životě s krajtou bylo příjemné, hlavně se díky tomu víc vidíme, zajedeme si sem tam na zájezdy a podobně, takže jsme rádi.


Baví vás práce režiséra? Plánujete do budoucna ještě něco dalšího?
Plánuju, ale zatím pro to nemám dostatek času. Chtěl bych určitě ještě někdy něco režírovat, mám pár věcí a nápadů, které by mě asi bavily. Co by to bylo, ale zatím neprozradím. Spíš mě trápí, že vměstnat to časově do věcí, které mám na práci, není úplně jednoduché. Abych se tomu mohl plně věnovat, potřeboval bych tak půl roku nic jiného nedělat, což se teď zrovna takto nerýsuje, takže uvidíme do budoucna.

Co říkáte na olomoucké publikum?
Olomoucké publikum je skvělé a mám ho rád, a především mám rád i Olomouc, je to krásné město.

Život s krajtou
Kdy: čtvrtek 22. března od 19 hodin
Kde: Divadlo na Šantovce v Olomouci
Hrají: David Prachař, Jakub Prachař, Pavel Fajt
Autor: Émile Ajar
Režie: David Prachař
Délka: 80 minut bez přestávky
Cena: 700 korun