Život výstavy začal v roce 2005, kdy stát zakoupil v pařížské aukci zlomek Dalimilovy kroniky ze 14. století. Latinsky psaný rukopis, ozdobený navíc překrásnými iluminacemi, se stal senzací a pařížský fragment se zařadil k největším umělecko-historickým objevům posledních desetiletí.

Významná památka

Jde sice pouze o zlomek celého textu (obsahuje šest úplných a pět neúplných kapitol, pozn. aut.), přesto se stal jednou z nejvýznamnějších památek Národní knihovny České republiky.

„Kronika takřečeného Dalimila z počátku 14. století je nejstarší česky psanou a veršovanou kronikou a jedním ze základních děl českého dějepisectví. Její latinský překlad byl zhotoven s největší pravděpodobností pro mladého krále Karla IV. v době jeho pobytu v Itálii v letech 1331 až 1333. Jak můžeme z Pařížského zlomku soudit, rukopis je italského původu. Svědčí o tom jak písmo, tak bohaté iluminace, které svým stylem spadají do okruhu boloňské školy,“ uvedla historička umění Anežka Šimková z Muzea umění.

S originálním Pařížským zlomkem se již Olomouc seznámila v roce 2006 na výstavě v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Dvacet iluminací tu uchvátilo výtvarnici Věru Mičkovou. Ta se kromě pedagogické činnosti věnuje také již dlouho tkaní gobelínů, jejichž počet se blíží ke dvěma stovkám. Její největší prací, kterou veřejnosti představila v Olomouci, Praze a Brně, je Tapisérie z Bayeux. Monumentální dílo inspirované originálem z jedenáctého století utkala v letech 2004–2007.

„Když jsem vystavovala Tapisérii z Bayeux, setkala jsem se s reakcemi, že je to sice krásné, ale že bych se měla orientovat taky na českou historii. Začala jsem tedy hledat něco, s čím bych mohla pracovat. Tehdy mi vlastně pomohla náhoda. Viděla jsem pařížské zlomky Dalimilovy kroniky, a když jsem si prohlédla ty skvostné iluminace, bylo rozhodnuto,“ prozradila Mičková s tím, že jí úkol převést linie středověkých iluminací do tkané tapisérie zabral tři roky.

Workoholik

„Poslední gobelín jsem dokončila teprve nedávno. Stal se ze mě workholik, nemohla jsem od toho odejít a pracovala i dvanáct hodin denně. Nebyla to jednoduchá práce, ale velice mě to bavilo,“ dodala autorka.

Příběhy z raných českých dějin budou v gotické křížové chodbě Zdíkova paláce k vidění do 16. října. „Všichni sice znají Dalimilovu kroniku, ovšem znamená pro ně většinou jen pojem. Na výstavě, kde repliky doplňují i zlomky textů, se s ní mohou seznámit trochu důvěrněji,“ uzavřela Mičková.