Ředitel přehlídky Petr Bilík hovořil před jejím zahájením o naprosto originální a jedinečné koncepci a touze bourat hranice. V následujícím rozhovoru s odstupem hodnotí průběh akce a naznačuje, kudy by se měl ubírat ročník příští.

Rozhovor

První ročník máte úspěšně za sebou. S čím byly největší problémy a co vám naopak udělalo největší radost?

Jsem nadšený z toho, jak se proměnila atmosféra festivalu. Zavítali na něj lidé z celé republiky i jiných zemí coby typičtí festivaloví turisté - s batůžkem a se spacákem, prostě proto, že je zaujal náš program. Diváků, kteří obětují svůj volný čas, si vážím nejvíce. Jejich odezva byla navíc velmi pozitivní. Myslím, že došlo ke kýženému prolomení mentální bariéry a publikum se mohlo přesvědčit, že náročná dramaturgie může znamenat i dobrou zábavu. Velmi mile mě překvapila i organizační účast univerzitních studentů, na jejichž práci byl festival postaven. A v neposlední řadě jsem se ještě na žádném z festivalů nesetkal s tím, že by přijeli všichni avizovaní hosté z celého světa a že by nebyla jediná programová změna. Až letošní Academia film dokázal, že je možné uspořádat stovky projekcí a diskuzí bez podobných lapsů.

Vzhledem k tomu, že letos byl vstup na festival zdarma, se asi těžko dá přesně vyčíslit celkový počet návštěvníků, přesto - máte alespoň přibližnou představu o návštěvnosti?

Festivalových aktivit se zúčastnilo kolem čtrnácti tisíc návštěvníků. Tohle číslo ovšem zahrnuje i koncerty, výstavy, projekce pro školy a školky a výjezdy mimo Olomouc. Důležitější než statistiky tohoto druhu je ale počet akreditovaných, kteří se rozhodli kvůli AFU strávit týden v Olomouci. A těch bylo několik set. Jsem přesvědčený, že jde o počátek trendu, kdy se AFO stane vyhledávaným festivalem především pro "přespolní".

O které akce, případně projekce byl největší zájem?

Skvěle se osvědčily například projekce na náměstí, ale i besedy s režiséry či některé diskuzní a přednáškové bloky. Z jednotlivých projekcí můžu jmenovat třeba snímky The Planet, zabývající se enviromentálními problémy, nebo Žižek!, filozofické myšlení zprostředkované takřka v přímém přenosu.

Překvapila vás, ať už pozitivně nebo negativně, návštěvnost či ohlas některé z akcí?

Do budoucna se pokusíme přesvědčit diváky, že to nejlepší, co AFO nabízí, jsou jedinečné prezentace světových odborníků, pro než jsme vytvořili sekci Studio. To, co s monty pythonovským vtipem vyprávěl o tvorbě medicínských filmů filmař a biolog David Barlow, by určitě mělo přitáhnout pozornost mnohem širšího publika. Stejně tak ne všichni pochopili, jakou šanci jim dává setkání s Virgiliem Tosim, mimořádným historikem dokumentu, či s medioložkami Lisou Cartwright a Alison Griffiths. Koncepční dramaturgie vždy vyžaduje dlouhodobou práci.

Jak se osvědčila spolupráce s jihlavským občanským sdružením JSAF?

Nad schématem fungování spolupráce Jihlavského festivalu dokumentárního filmu a AFA budeme v následujících dnech znovu uvažovat. Některé složky běžely bezproblémově a nezastupitelně, jinde se dohodneme na transformaci. Mám- li naši společnou zkušenost shrnout, pak konstatuji, že se experiment zdařil a osvědčil.

Z nabídky hudebního programu se zdálo, že si na své přišli hlavně milovníci jazzu a jeho odnoží. Plánujete pro příští ročník rozšířit žánrový záběr?

Výběr hudby je v režii studentů. Vyzýváme je, aby přicházeli se svými tipy, pak mají doprovodný program na starost i organizačně. Jedinými kritérii jsou kvalita a dramaturgická originalita, stejně jako spojení s filmem. Kupříkladu letošní koncert skupiny Alvik byl filmem zcela prostoupen, ať už v profesích muzikantů nebo přímo na pódiu.

Hlavním hostem festivalu byl francouzský režisér a producent Albert Barillé. Jaký na vás osobně udělal dojem?

Těší mě, že se opět ukázalo, že mezi úrovní hosta a jeho lidskými kvalitami je přímá souvislost. Pan Barillé byl skvělým, skromným společníkem s noblesou francouzského aristokrata. Mezi studenty se choval naprosto nenuceně a před televizními kamerami a mikrofony v˙něm ožívaly klukovské touhy a nápady, které ještě jistě zrealizuje. Byl velkou ozdobou našeho festivalu a považujeme jej za dramaturgický objev letošního ročníku.

Jak bude v nejbližší době vypadat vaše práce coby ředitele velkého mezinárodního festivalu?

Jelikož přehlídce zatím zčásti schází administrativní zázemí, musím plnit roli ekonoma i sekretářky. Festivalový provoz je zajímavý jen jeden týden v roce. Po zbytek času se jedná o nudné administrativní úkony. Doufám, že se brzy dostanu na některý z evropských festivalů, abych tam čerpal inspiraci pro další ročníky.