O formaci jsme si povídali s jejím kapelníkem Miroslavem Vepřkem.

Jak se vlastně Alibaba sešla?
Úplně první formace vycházela z jedné křesťanské skupiny, která se dala dohromady v dominikánském klášteře pod vedením kněze Jiljího Příkaského. Pak se však během krátké doby v kapele vystřídala řada muzikantů a ustálila se první podoba – „folková“ Alibaba s kontrabasem, banjem. „Půjčovali“ jsme si muzikanty z jiných kapel, dokonce jsme některé členy sehnali i na inzerát. Současné složení kapely se utvořilo v průběhu roku 2006, kdy přišel baskytarista Petr Kolář, a v roce 2007 vystřídal bubeníka Davida Teichmanna mladý a talentovaný Roman Mlynář.

Kdybyste se měli zařadit do nějaké hudební „škatulky“, kam by to bylo?
Protože se účastníme nejčastěji akcí ze škatulky folk, zařadili bychom se asi do všeobjímající kategorie folk-rock. V naší hudbě asi v současnosti nejvíce převládají prvky bluesové muziky, ale rádi se obracíme i jinam – například ke swingové hudbě.

Jakou hudbu posloucháte?
Průsečík oblíbených žánrů jednotlivých členů se nachází u legendární holandské skupiny Livin’ Blues, dobře známé i u nás. S touto kapelou jsme dokonce i v letošním roce měli tu čest vystupovat, a to jako předskokani v Uherském Brodě. Jinak spektrum muziky, která se v kapele poslouchá, je velmi široké. Mimo Alibabu muzikanti působí nebo působili i v jiných formacích, od metalových až po bigband.

Kdo skládá vaše písně, je to jeden člověk, nebo celá kapela?
Největší podíl skladeb pochází ode mě. Za svoje písně jsem byl oceněn například cenou Za krásu slova na Mohelnickém dostavníku v roce 2004. Nutno ale říci, že aranže a některé úpravy syrových verzí písní jsou výsledkem kolektivního přístupu kapely. V tomto pohledu se projevuje zejména náš kytarista Jiří Krbeček, který je autorem některých instrumentálních skladeb.

#nahled|https://g.denik.cz/43/2e/alibaba_0310_02_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/43/2e/alibaba_0310_02.jpg|Olomoucká kapela Alibaba#

Alibaba často figuruje v hudebních soutěžích. Kde všude už jste soutěžili?
Prakticky všude, kde se dalo, někdy i tam, kde se soutěžit nedalo (smích). Prošli jsme několika ročníky Porty, dále oblastními i finálovými koly Moravského vrabce, soutěžili jsme o Krtečky na festivalu Zahrada, na Mohelnickém dostavníku a také na některých menších festivalech, kde ale soutěžení není hlavní náplní akce.

Na jaké úspěchy jste opravdu pyšní?
Největším úspěchem je bezesporu letošní druhé místo v mezinárodním finále interpretační Porty v Ústí nad Labem; nedostali jsme ovšem Portu, ale alespoň cenu pro nejlepšího českého interpreta, protože před nás se dostala už jen jedna holandská bluegrassová kapela. Sošku Porty jsme si zato odvezli z českého finále v Řevnicích, kde jsme byli na třetím místě. Jinak se nám podařilo dvakrát získat cenu pro nejlepší skupinu Mohelnického dostavníku, několikrát vyhrát hitparádu Rádia Proglas a hlavně získat okruh věrných fanoušků.

Nedávno vám vyšlo nové CD Mačkalov. Můžete jej představit?
Album Mačkalov, Olomoučákům asi nemusím vysvětlovat, že Mačkalov je lidový název sídliště na Tabulovém vrchu, vzniklo ve studiu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě v první polovině letošního roku. Nahrávali jsme živě, neboť to je přístup, který upřednostňujeme a díky němuž je možno v nahrávkách zachytit něco jiného než v nahrávkách dokonale vybroušených a po částečkách poskládaných. Na desce se nachází celkem třináct skladeb studiových a k tomu šest bonusových nahrávek přímo z koncertů.

Alibaba už dříve vydala tři alba. Jak se Mačkalov liší od ostatních?
Žánrový posun kapely nastal už v roce 2006, kdy jsme z folku přešli k električtějšímu zvuku. Mačkalov představuje vlastně výsledek těchto tří let, kdy nám zpočátku někteří fanoušci nevěřili a naše hudba se jim přestávala líbit. Chtěl bych poděkovat fanouškům, kteří nám zůstali věrni, a konstatovat, že tato cesta, kterou jsme v roce 2006 nastoupili, byla vlastně potvrzena letos těmi úspěchy na Portě.

Kde budete v nejbližší době hrát?
V Olomouci nás fanoušci mohou vidět a slyšet 11. listopadu v divadle Tramtarie na hudebním festivalu „Píšu písničky“, který pořádá náš kamarád a písničkář Zdeněk Hamřík.