Mimořádný zájem publika o originální úpravy známých skladeb zpívané „a capella“ přiměl Jiřího Korna, Jiřího Škorpíka, Davida Uličníka a Dušana Kollára nejen k vydávání alb, ale i k pravidelnému koncertování. Uždnes - 14. října-se kvartet představí v olomoucké Redutě a oba naplánované koncerty jsou beznadějně vyprodané.

V brzké době vám má vyjít nová deska. Můžete k ní prozradit podrobnosti? Jak dlouho vznikala a na které převzaté skladby se můžeme těšit tentokrát?
Kollár: Všechny podrobnosti určitě neprozradíme, to by potom nebylo žádné překvapení. Novinkou je, že se posluchači můžou tentokrát těšit i na dvě původní skladby.
Korn: Deska má vyjít na konci října. Samozřejmě veškerá tíha realizace leží na Jiřím Škorpíkovi, takže podrobnosti má hlavně on.
Škorpík: Od první myšlenky pro novou úpravu až po poslední nahrávku to byl takřka jeden rok příprav a posluchači najdou na albu skladby Je jaká je, The Flintstones, Imagine, Znala panna pána a další.

V Olomouci jste se poprvé představili loni v červnu. Jak na tenhle dvouhodinový debut vzpomínáte?
Škorpík: Tak, jako na každý úspěšný koncert. Je nám přáno, že všechny koncerty mají úžasnou atmosféru a můžeme na ně s láskou vzpomínat.
Uličník: Jednoznačně pozitivně! Olomoucký koncert byl určitě jedním z našich nejpříjemnějších koncertů v loňském roce.
Korn: My jsme byli nadšeni. Ajak to tak vypadalo, tak asi i diváci.

Vaše koncerty jsou pověstné originálními improvizovanými vstupy a humorem. Nechybí vám to ve studiu při nahrávání desek? Jak se s tím vyrovnáváte?
Škorpík: Já osobně se s tím vyrovnávám dost těžko, ale nejsem tam naštěstí stále sám. Jsem tam se svým kolegou - zvukovým mistrem Zdeňkem Klementem, a o dobrou náladu naštěstí není nouze, i když jí třeba kolegové ze 4TETu zrovna moc nepřinesou.
Uličník: Mně ve studiu chybí ledacos a humor je rozhodně jednou z těch hlavních věcí. Vyrovnávám se s tím jednoduše tak, že chodím krmit již tak dost překrmené kapry v jevanském jezeře.
Kollár: Snažíme se dělat legraci i ve studiu. Ale hlavně děláme to, co nás všechny moc baví, takže to tak velká námaha není.
Korn: Nejvíc legrace ve studiu si užijeme, když se něco nedaří.

Poprvé jste vystoupili v roce 2002 s písní How Deep Is Your Love. Proč padla volba právě na Bee Gees? Měli jste i další favority?
Škorpík: Byla to první píseň, která mě pro 4TET napadla.
Korn: Měli jsme i další favority. Například Tears In Heaven, ale tu jsme nastudovali hned jako druhou. Obě skladby mají krásnou melodickou linku a Jirka Škorpík napsal geniální aranže.

Na debutovém albu 4TET 1st se v sousedství skladeb od Bee Gees a Erica Claptona objevila i vaše úprava české státní hymny. Kdo přišel s tímhle nápadem a jaké byly první reakce?
Škorpík: S tímto přišel Jirka Korn a já se velmi bál, abych aranžmá nepokazil. Je to křehká záležitost a já jsem patriot. Trvalo mi rok, než jsem se do této „úpravy“ pustil, a jsem za to rád, protože reakce jsou nadšené, až neuvěřitelné. Navíc se domnívám, že je to největší „český hit“ všech dob.
Kollár: Ten nápad se mi moc líbil. Všude posloucháme jen hymnu v orchestrální podobě. A je to škoda, když může zaznít celá harmonie s textem. Teprve pak si člověk uvědomí, jak nádherná je to skladba.
Korn: Jsem rád, že jsme hymnu na první album zařadili a že ji máme v repertoáru. Při jejím zpěvu mám takový zvláštní vznešený pocit.

Neměli jste zpočátku obavy z toho, že publiku bude absence hudebního doprovodu vadit?
Škorpík: Nechci, aby to znělo namyšleně, ale já ani v nejmenším. Vokální podání má velkou sílu.
Korn: Já nevím. Ano i ne. Od počátku jsem tomu naprosto věřil a doufal jsem, že to tak bude i slyšet a vidět, aby nás publikum mohlo přijmout.

Jak vlastně probíhá aranžování skladeb? Má Jiří Škorpík v tomto ohledu volné ruce a důvěru zbytku kvarteta?
Škorpík: Snad ano!
Kollár: Absolutní. My pak už jenom dolaďujeme akci na jevišti.
Korn: Příprava aranží pro 4TET je opravdu hodně náročná. Na výsledku je vidět, že Jirka Škorpík se opravdu mazlí s každou notou. Jakmile aranžmá dokončí, předá nám jednotlivé party amy zjistíme, že každý samostatně zpívá naprosto něco nepochopitelného. Proto nám, tedy mně určitě, trvá dost dlouho, než se party naučíme. Když pak hlasy spojíme, teprve v té chvíli celé aranžmá pochopíme. Pak hledáme cestu, jak ji budeme prezentovat na jevišti. Cesta každé skladby od nápadu až po první předvedení je dlouhá a strastiplná.

Shodnete se vždy na výběru skladeb? Kdo jednotlivé coververze navrhuje?
Škorpík: Vždy souhlas nemám,ale… aranžuji vlastně to, co mě inspiruje, baví a co mě těší..
Uličník: Občas se shodneme, ale často se rozpoutávají vášnivé debaty, většinou mezi mnou a Jirkou Škorpíkem. Nakonec ale vždy dosáhneme kýžených kompromisů…
Kollár: Snažíme se navrhnout více skladeb a z těch pak vybereme ty finální. Ale hlavní slovo máz ase Jirka Škorpík z důvodu následné úpravy skladeb.

Letos slavíte páté narozeniny. Chystáte u této příležitosti nějakou specialitu pro fanoušky nebo sami pro sebe?
Uličník: Speciality samozřejmě ano! Já už jich mám připravených několik. (smích)
Kollár: Čeká nás slavnostní vystoupení spojené s odevzdáním platinové a zlaté desky za cédéčka 1st a 2nd a s křtem nového alba 3rd.
Korn: Akce se koná na začátku listopadu v Divadle Radka Brzobohatého, kde si hezky užijeme své páté narozeniny společně se křtem novinky 4TET 3rd.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika