Během patnácti zápasů nasbíral hokejista, jenž kdysi okusil i nejvyšší soutěž za Kladno a v minulosti postoupil do extraligy s Morou, již jedenáct bodů za tři góly a osm přihrávek.

V Prostějově navíc patří třicetiletý bek mezi nejzkušenější hráče Hanáků. Prvoligové starty, kromě mateřského Šumperku a Olomouce, sbíral také za Písek, Most či Havířov.

S letošním angažmá asi můžete být zatím po stránce osobních statistik spokojený?

I celkově to hodnotím pozitivně, v Prostějově jsem moc spokojený, máme dobrou partu. Navíc se mi bodově hodně daří, což jsem ani nečekal. Snažím se být produktivní, abych co nejvíce pomohl týmu. Zároveň ale hrajete i o své jméno. Každý hráč se vždy snaží udělat co nejlepší výsledek, aby si pak třeba vybojoval smlouvu na další rok.

Jak hodnotíte nynější desáté místo Jestřábů v tabulce Chance ligy?

Určitě máme ambice, být v tabulce o něco výš. Aktuální pořadí soutěže je však docela vyrovnané, mezi mužstvy jsou jen minimální bodové rozestupy. Hlavním cílem Prostějova je rozhodně účast v play off.

Do Prostějova jste zamířil v létě ze Šumperku, který letos působí ve stejné soutěži. Co vás vedlo k odchodu z mateřského klubu?

Už jsem zkrátka potřeboval změnu. V Šumperku jsem byl nějaké tři roky. Prostějov mi pak nabídl také lepší finanční podmínky, i k tomu jsem musel přihlédnout, protože mám rodinu. Navíc za Jestřáby hrají kluci, kteří se mnou nastupovali i v barvách Draků.

Určitě byla i výhoda, že prostějovské prostředí znáte už z loňského ročníku, kdy jste za Jestřáby několikrát nastoupil v rámci střídavých startů ze Šumperku.

I tohle hrálo samozřejmě roli v mém rozhodování. Loni jsem za Prostějov naskočil do osmi zápasů. Jezdili jsme tam jako hráči Draků vypomáhat ještě s Danielem Vachutkou a snad jsme nezklamali. I když loňský rok se Jestřábům asi nepovedl úplně podle představ.

Jak bylo uvedeno, na Hané máte i další dva šumperské parťáky, již zmíněného útočníka Daniela Vachutku a také Lukáše Žálčíka, což je asi velké plus.

To rozhodně. Můžeme třeba jezdit dohromady autem na tréninky. Už v létě jsme tuto možnost hodně probírali, když jsme s Danem Vachutkou společně odcházeli do Prostějova.

Sledujete na dálku výkony Draků v Chance lize, jste v kontaktu s nedávnými spoluhráči?

S kluky ze Šumperku jsem samozřejmě v kontaktu, občas si napíšeme, zavoláme. Obecně se jako hráč zajímám o celou soutěž, takže sleduji i Draky. Není to tak, že bych po odchodu zanevřel na Šumperk, vždyť jsem tam doma.

Co říkáte na situaci Draků, kteří jsou aktuálně poslední?

Nevím, co k tomu říct. Kluci to tam asi nemají jednoduché. Je škoda, že jsou tak dole, zasloužili by si být trochu výš. Mají mladý tým a budou muset bojovat…

Ale s Prostějovem dokázal paradoxně Šumperk už dvakrát vyhrát, jednou v přípravě, podruhé pak v soutěži, navíc na vašem ledě.

Možná se proti nám Draci pokaždé víc vyhecovali. Samotného mě ty dvě porážky s nimi dost mrzí, ale náš výkon nebyl takový, jaký bychom chtěli. V přípravě ten výsledek ještě můžete hodit za hlavu, jenže v soutěži jsme zbytečně ztratili body, které nám později mohou chybět.

Mají pro vás vzájemné souboje Prostějova se Šumperkem nějaký speciální náboj?

Člověk se možná ještě o něco více snaží, aby si třeba dal proti mateřskému klubu nějaký ten gól, někdy to může být i trochu vyhrocenější, ale že bych byl před soubojem proti Šumperku víc nervózní, to asi ne (úsměv).

Nelákala by vás možnost, zkusit si znovu extraligu? V minulosti si z Přerova vytáhl Zlín šumperského odchovance Martina Novotného, nedávno dostal šanci ve Vítkovicích Petr Gewiese, z Kladna letos zamířil do Sparty další z bývalých Mladých Draků Ondřej Mikliš, v Olomouci se začíná prosazovat Joshua James Mácha. Teď je možná řada na vás, co myslíte?

Náznaky, že by mě někdo chtěl do extraligy, momentálně žádné nejsou. Ale každopádně bych byl strašně rád, pokud by přišla šance a já se mohl do nejvyšší soutěže po letech zase podívat. Zkusit si extraligu, to je sen každého hráče.

Jak vzpomínáte na Kladno, kde jste v minulosti zažil svou extraligovou premiéru?

Je to asi osm nebo devět let a ty vzpomínky z Kladna jsou super. Potkat se na ledě s hráči jako jsou Jaromír Jágr nebo Tomáš Plekanec, to se nezapomíná. Když byl člověk malý, koukal se na tyto borce v televizi a fandil jim. Potom s nimi najednou můžete být v jednom týmu. A i když to bylo jen krátce, pro mě jednoznačně parádní zážitek a zkušenost.

Odbočme od hokeje, blíží se Vánoce, jak budete trávit letošní svátky?

Pro nás to budou druhé Vánoce s malým synem. Je zase o něco starší a má z toho tak víc rozumu. Už se těší na Ježíška a my s ním. Svátky si užijeme doma v rodinném kruhu, budeme koukat na pohádky a tak (úsměv).

A už máte nakoupené vánoční dárky? Hokejisté tráví většinu času na cestách nebo na stadiónu. Zbyl vám vůbec čas „pořešit“ Vánoce?

Něco jsem objednal přes internet, pro některé věci poslal ženu (smích). Občas jsem pár drobností nakoupil po cestách z tréninků. Člověk si to prostě musí naplánovat, aby všechno zvládl.