Čerstvě za sebou máte velkou životní událost. Jak se cítíte jako ženáč?

Svatba proběhla v pátek, takže to ještě trochu vstřebávám. Je to celé takové narychlo, bohužel jsme neměli žádnou svatební cestu. Hned v pondělí jsem se musel hlásit tady. Nedá se ale nic dělat. Užili jsme si to, bylo to parádní a těším se na ten v uvozovkách nový život.

Ke svatbě patří velká oslava, nenaplánovali jste ji vzhledem k začátku přípravy na ledě trochu riskantně?

Je pravda, že se dneska (v pondělí, pozn. red.) necítím ještě úplně optimálně (usmívá se).

To trenéři ale asi prominou.

Nějak jsem to s nimi neřešil, protože na tom prvním tréninku se asi každý necítí úplně optimálně, takže v pohodě. Nebyl to žádný extrém.

Na ledě jste nebyli přes tři měsíce. Bylo čekání dlouhé?

Nevím, jestli dlouhé. Byla letní přípravná fáze, pak tři týdny volna. Myslím, že jsme pořádně potrénovali a pořádně si odpočinuli. Samozřejmě jsme museli něco dělat. Není to tak, že bychom byli jen někde vypláznutí na pláži nebo doma. Ale myslím, že už jsme se těšili. Tohle už je ta hlavní fáze sezony, tohle je to, proč to děláme, díky čemu nás hokej živí. Akorát ty začátky bývají takové krušnější, ale je třeba se tím prokousat. Já osobně to moc rád nemám, těším se, až bude září a začne sezona.

Všiml jsem si, že jste během volna relaxoval i na Beats for Love v Ostravě, festivalu elektronické hudby.

Jo, byl jsem tam teď třetím rokem. Tím, že je to v Ostravě, tak je to pro mě super. Letos to bylo o to lepší, že přijel Vilda Burian (spoluhráč z Olomouce, pozn. red.) a spal u nás všechny čtyři dny. Užili jsme si to, bylo to super.

Je tohle žánr hudby, který si poslechnete nejraději?

Asi jo. Rád si poslechnu všechno, ale tohle určitě patří mezi moji nejoblíbenější muziku. Vilda byl vloni na Tomorrowlandu (světoznámý festival v Belgii, pozn. red.), moje velké přání je se tam taky jednou podívat.

Zpět k hokeji. Loňská sezona se vám vcelku povedla, ale byla prošpikovaná zraněními. Snažil jste se zaměřit na partie, které vás trápily?

Dost jsem nad tím přemýšlel, snažil jsem se na tom pracovat. Na druhou stranu si myslím, že některá zranění byla spíš mechanického rázu, takže to nebylo způsobené nějakou dysbalancí nebo něčím podobným. Každopádně se na tom snažím pracovat a věřím, že takovým problémům už se budu vyvarovat.

Během léta se vaše vítkovická enkláva v mužstvu rozšířila o dalšího člena Lukáše Klimka. Už je vás tu skoro stejně jako místních.

To máte pravdu (usmívá se). Nevím, čím to je. Klíma k nám hned perfektně zapadl, je to pohodový a pokorný kluk. Jsme rádi, že se nám rozšířila posádka z Ostravy. Na druhou stranu, já už se během srpna budu s manželkou stěhovat do Olomouce, takže jim zase jeden odpadne. Už nebudu takový klasický Ostravák.

Hraje roli v tom, že na Hanou míří dost bývalých hráčů Vítkovic, kouč Moták?

Těžko říct, u někoho to tak může být, u někoho ne. Určitě hraje nějakou roli to, že nás trenér zná, ví, jací jsme, jak pracujeme. Ale asi bych nechtěl víc rozebírat a spekulovat, co za tím stojí.