Ani napotřetí vám to se Spartou nevyšlo, ale daleko od snížení v sérii jste nebyli, že?
Z těch tří zápasů to byl od nás nejpovedenější výkon. První třetina byla v našem podání lehce zahřívací a musím říct, že druhou jsme odehráli asi nejlépe v celé sezoně. Bylo tam všechno. Takhle bych si představoval, abychom hráli pořád – bylo to skvělé. Spartu jsme k ničemu nepustili a za druhé jsme měli mnoho střeleckých i brankových příležitostí. Bohužel jsme je neproměnili.

Co inkasované branky? Nebyly zbytečně laciné?
Ano. Problémem je, že jsme si vstřelili tři vlastní branky. Mám pokoru k soupeři, ale tohle Spartě a nikomu jinému nemůžeme povolit. Byli jsme za to potrestáni a mrzí to. Nad výkonem hráčů musím vyjádřit pochvalu, ale bohužel jsme zase prohráli.

Čemu přičítáte ztráty před inkasovanými góly?
Nezkušenost to asi nebyla. Jeden gól jsme si nechali dát v naší přesilové hře – to je hrubá chyba. Na první branku jsme jim nahráli a třetí jsme mohli ještě dobruslit při situaci tři na tři. Bohužel jsme zaspali. Myslím ale, že spíše jsme branky měli dát. Ve druhé třetině jsme měli dostatek šancí, my jsme měli dát čtyři nebo pět branek a nemuseli bychom se o ničem bavit. Mohli jsme být veselí, takhle jsme smutní. Jsme však připraveni na čtvrtý duel.

Nepřijde vám, že je Sparta často lepší ve hře do těla?
V tvrdosti možná. Mají tam čtyři vysoké beky – čtyři „hovada“ v předbrankovém prostoru. Jsou znát a rádi tvrdí muziku. My jsme se ale teď nejen vyrovnali, ale šli jsme do toho ještě víc a měli s námi velký problém, a to i v šarvátkách před brankou.

Říkal jste, že to byl vás nejlepší výkon. Nebude pro tým o to těžší se z toho vzpamatovat?
Myslím, že nás to nesrazí a že ze sebe vydáme to nejlepší, co v nás je a sérii vrátíme do Prahy! To si myslím. Už teď jsem cítil z kluků, že do čtvrtečního zápasu chtějí jít na sto procent, a to se všemi vlastnostmi, ve kterých jsme dobří a snad k tomu přidáme i branky a snad i méně školáckých a nezkušených chyb. Zkušenost oproti Spartě ve vyřazovacích duelech nám chybí. Nahrazujeme to něčím jiným, zatím to však nestačí.

Třetí duel série byl nejspíš i nejvyhrocenější. Měli jste v plánu dostat se Spartě ještě víc pod kůži?
Je to play-off. To se mydlí hlava nehlava. Tam jsou nejen tvrdé souboje, ale i kecy. Fotbalisti, s prominutím, by se z toho asi zbláznili. Tam jsou emoce a do toho musíte dávat nejen ty dobré, ale někdy tam pustíte i něco vůči soupeři. Mnohdy tam jsou nepublikovatelné věci, ale takhle to je. (směje se) Takhle to má být. Je to chlapské. My se chytneme pod krkem a radši se mastíme, než abychom žalovali.

Taky vám občas něco ulétne?
Mně? Ne… (usmívá se)

Ani mezi střídačkami?
Nikdy! To nejde. (pousmál se) Ale znám trenéry, kteří se pustí do trenéra vedle, ale to fakt nejde.

Možná máte na mysli loňskou rozepři s Jakubem Petrem.
No… Mezi trenéry to je na vysoké úrovni. Ať si to hráči mezi sebou řeknou, ale my si to řekneme pak někde na konci.