Těší ho, že je zase v kolektivu. I když mu dřina nevadí, přiznává, že s postupujícími roky je těžší a těžší se k ní přemlouvat.

„Člověk v těchto letech tak nějak zpohodlní a čím víc volna, tím hůř pro mě. Takže jsem rád, že to už začalo. Konečně zase budu mít nějaký režim a budu se do toho dostávat,“ říkal osmatřicetiletý kanonýr před týdnem po úvodním tréninku Mory na ledě.

Přitom ještě v polovině června nebylo na sto procent jasné, jestli olomoucký dres bude oblékat i v nadcházejícím ročníku. Zájem o něj měla pražská Sparta. A vidina pomoct věhlasnému klubu zpátky na výsluní se zkušeným útočníkem hýbala.

„Samozřejmě to byla velká výzva,“ neskrýval i s odstupem času.

SPARTA? VÝZVU ZHATIL I PÁD SLOVANU

Generální manažer Hanáků Erik Fürst ale jeho odchod kvůli trvající smlouvě rezolutně odmítl. Samotný Irgl navíc asi tušil už o něco dřív, že přesun do hlavního města nejspíš neklapne. „Když padl Slovan (konec v KHL, pozn. red.), začala se tam objevovat různá jména, a já jsem v tu chvíli věděl, že to bude horší. Že ta jména přede mnou dostanou přednost,“ poznamenal.

A tak bude pokračovat v práci na Hané.

„Je to tak, jak to je. Jsem tady, tak budu makat tady,“ konstatoval.

Zklamaný ovšem není. A důvod k motivaci podávat co nejlepší výkony si najde vždycky.

„Každý rok pro mě může být poslední, hokeji chci věnovat maximum. Co to jen půjde,“ uvedl.

Jedna z důležitých věcí, která ho motivuje a pomáhá mu držet i ve svém věku krok s nejlepšími extraligovými hokejisty, je chtíč pořád se zlepšovat. Nové poznatky vstřebával i během úvodních dní na ledě, kdy Kohoutům pomáhal specialista na bruslení Pavel Mojtek.

TRÉNOVAT BRUSLENÍ? ČLOVĚK SE POŘÁD UČÍ

„Je to pochopitelně něco nového. Člověk byl na něco zvyklý a teď po dvacetileté kariéře je těžké něco měnit. Je to pro nás ale dobrý obzor, hokej se vyvíjí. Jak se říká, člověk se učí v každém věku a v hokeji je to to samé. Každá novinka, pokud má opodstatnění a funguje, tak je dobrá,“ vysvětloval.

Bruslařský dril kvitoval i navzdory tomu, že sebou párkrát nedobrovolně plácl o led.

„V Americe to dělají od maličkých dětí, a konečně se to začíná ukazovat i tady. Člověk pak vidí, jak tam jsou obratní a dovední s pukem. My se potom divíme, že nám ve všem utíkají. Pokud se těmito věcmi bude zabývat čím dál víc lidí a budou to děcka učit, tak pro český hokej jenom dobře,“ pravil s nadějí.