Pro Matouše Venkrbce, odchovance olomouckého hokeje a bývalého kapitána Prostějova, nastalo vskutku sváteční období. „Pro naši rodinu to jsou nejsilnější svátky v roce. Jako křesťané se na to celou postní dobu snažíme připravovat. Jsme zvyklí to prožívat v kostele, ale i doma, tak nějak duchovně,“ vysvětluje současná opora Českých Budějovic.

Jak osobně prožívá velikonoční tradice?

„Čtvrteční obřad, ten páteční i sobotní noční vigilie pro mě mají velkou sílu. Je to gró křesťanství,“ zdůrazňuje.

„V pondělí pak slavíme mrskut. Na závěr dne s chlapama sedneme na kola a objedeme ještě kamarádky. Takhle ty velikonoční svátky zakončíme,“ líčí s úsměvem.

Jenže pandemie koronaviru zapříčinila, že řada událostí musí jít stranou.

„Změna bude velká, protože kostely jsou zavřené a už i neděle prožíváme doma. Já to ale beru jako velké obohacení a jako velkou výzvu i pro samotné Velikonoce,“ říká Venkrbec.

Co tím myslí? „Vím, že mi některé věci z těch obřadů budou chybět, ale zároveň se těším, že to prožijeme v rodině a budeme mnohem víc aktivními účastníky obřadů. Jsem totiž zvyklý být spíš konzumentem svátků v kostele,“ porovnává.

Chci se ponořit do velikonočního příběhu

Teď ovšem bude Venkrbec Velikonoce pro svoji rodinu spoluvytvářet.

„Těším se, že si čtvrteční večeři i Velký pátek prožijeme v rodině i s dětmi. Stavíme si doma takovou Golgotu a hrob a tak dále, aby to děti bavilo. Těším se na to moc, myslím si, že si to mnohem hlouběji prožijeme a uvědomíme velikonoční události i díky dětem, kterým to budeme vysvětlovat, protože jsou zvědavé a ptají se na to,“ prozrazuje hrdý otec.

Všem lidem zároveň nabízí skromný vlastní recept, jak strávit sváteční čas: „Já sám se budu snažit do velikonočního příběhu se ponořit, co to jen půjde a zkusit si ho skutečně zpřítomnit a prožít, protože je v něm velké bohatství. Může dát spoustu impulsů, zvlášť v této době,“ naráží na koronavirovou krizi, která trápí celý svět.

A jaké bohatství velikonoční příběh vlastně skrývá?

„Ať už je to otázka utrpení, oběti nebo naopak radosti, naděje, života. Velikonoční příběh má v sobě v podstatě všechno a jsem si jistý, že když se do toho člověk ponoří, nebo aspoň dá šanci tomu příběhu prostoupit, tak ho to může nesmírně obohatit a zvlášť v této době.“

Pandemie? Pro Evropu probuzení

Třicetiletý hokejový útočník vystudoval dvě vysoké školy a na tři roky dokonce přerušil profesionální kariéru. Svými životními postoji a názory mezi sportovci vyčnívá.

Jak Matouš Venkrbec vnímá současnou situaci ve světě?

„Má to strašně moc úhlů pohledu. Ať už ten tragický, protože to stojí životy lidí. Zároveň je to pro nás jako pro Evropu velké probuzení.“

V jakém smyslu? „V tom, že na světě je utrpení neustále přítomné a mnohem větší. My Evropané jsme si jej ale odvykli vidět. Jsme spokojení a války, pronásledování, perzekuce a tak dále, které probíhají ať už v Číně, na Blízkém východě nebo v Severní Koreji, jsou pro nás daleko. Nejsme zvyklí si to utrpení nějak brát. Ale teď, když se nás dotklo v uvozovkách něco tak malinkého, jako je tahle pandemie, tak se najednou cítíme velmi ohroženi,“ vyjadřuje svůj postoj.

V současné krizi vidí příležitost ke změně.

„A rovněž k revizi toho, jaké máme ideály. Jak žijeme, co je pro nás nezbytné, důležité. Vnímám to jako příležitost se jednak zastavit, jednak revidovat a taky si uvědomit, že jsme jako lidstvo jedno tělo a když trpí někdo někde jinde, tak trpíme s ním. Nic nekončí za zdmi našeho bytu. Pro každého je to výzva takové vnitřní proměny,“ dodává Matouš Venkrbec.