Ve Vítkovicích už několik měsíců nepůsobí trenérská dvojice Jakub Petr a Pavel Trnka, se kterými si útočník Rostislav Olesz zrovna nepadl do oka. Proto se spekulovalo o tom, jestli nebude mít zájem vrátit se domů. Zatímco jiná hvězda olomouckých Kohoutů Zbyněk Irgl se pro tuto variantu rozhodla, silák, kterého si před 16 lety vybrala Florida Panthers jako celkovou šestku draftu NHL, se nedívala doleva, doprava a podepsal na Hané novou smlouvu.

„Nic jiného v úvahu nepřipadalo. Myslím si, že na to nebyl čas ani prostor. Všichni víme, jaká situace nastala, jaká je, nějak to trvá,“ nechal se v rozhovoru pro Deník slyšet 34letý hokejista.

Na otázku, která asi všechny zajímá, si tedy zřejmě můžu odpovědět sám. Návrat do Vítkovic ve hře nebyl…

Přesně tak.

Odkdy jste měl úplně jasno, že budete za Kohouty hrát i v dalším ročníku?

Když sezona skončila, nikdo nevěděl, co bude. V průběhu času jsme si ale volali a domluva byla jasná. Proč nezůstat, když klub byl spokojený, trenéři měli zájem. Nebyl důvod měnit.

Odejít se však rozhodli Zbyněk Irgl s Pavlem Musilem, ofenzivní opory. Je pro celý tým velká výzva jejich bodovou produkci nahradit?

Je to otázka i na trenéry. Přišli noví hráči, nějaké ambice má každý, ale víte, jak to je. Dneska vám každý řekne: Ano, chci dát více gólů, chci nahradit toho a toho. Bude to jiné, ale musíme najít cestu, jak tyto hráče nahradit. Není jednoduché, když tým přijde o takové typy hráčů střelce, rychlého bruslaře a především hráče, kteří umí dát gól. Velice těžká situace.

Pomoct by kromě zkušeného Lukáše Kucsery mělo i trio mladíků. Mohli by do hry přinést něco nového?

Ano, trenéři a vedení určitě vybírali ty hráče pečlivě s tím, že vědí, co by mohlo sedět a fungovat.

Zaslechl jsem, že se připravujete individuálně a v Olomouci se objevíte jednou týdně. Sedí to?

Minimálně jednou za týden tady jsem. Vždycky je to podle programu, jak to trenéři naplánují, abych byl s klukama, když jsou hry a podobně. V posilovně přece jenom každý potřebuje dělat jiné věci a pracovat na něčem, co ho v sezoně trápí. Nějaké svalové partie a tak dále.

Hry jsou v přípravě důležité

Jsou kolektivní hry příjemným zpestřením individuálního drilu?

Hry jsou v letní přípravě důležité, vždycky k tomu patřily. Já jsem za ně hodně rád, jsou dobré pro všestranný rozvoj. Fotbal, basketbal, florbal… Všechno.

Jak dlouho jste po předčasném konci sezony vydržel nic nedělat?

Myslím si, že všichni se začali hýbat skoro hned. Víme, jaké to je jenom sedět, ležet, nic nedělat. Člověk nevěděl, kdy se to uvolní, kdy to začne, ale naštěstí kolo nebo venkovní běhání být mohlo, takže proč ne.

Před novou extraligovou sezonou je několik otazníků. Tím hlavním je, jestli se soutěž uzavře, nebo třeba naopak zúží. Váš pohled?

Mám na to svůj názor, ale myslím, že ho nemusím publikovat veřejně. Jsou tam na to lidé, kteří si sednout ke stolu a odsouhlasí to. Udělají to tak, jak se sami domluví. Uvidíme, jak to bude. Jediné, co si přeju, je, abychom to věděli nějak dřív, ať víme, do čeho jdeme, jaká to bude mít pravidla. Sám jsem zvědavý, jak to celé dopadne. Na sezonu se těším, i když nikdo neví, jak to celé bude.

Teď asi jen doufat, že to vůbec bude a že to bude i s fanoušky. Všichni hráči se po posledním zápase sezony shodovali, že hrát před prázdnými tribunami byl strašný zážitek.

Je to asi, jako kdyby otevřeli divadla a nepustili tam lidi. Je to těžké. Sport nebo jakoukoliv takovou podobnou činnost děláte pro lidi, a když za sebou nemáte fanoušky, kteří vás ženou… Je to asi takové, jako kdybyste napsal článek a nikdo ho nečetl.

I to se může stát.

(rozesměje se) Možná se to taky děje a naši hru možná taky občas nechce nikdo vidět, ale někdo se na to podívat musí.