Jak hodnotíte prozatím svoji kariéru?

Měl jsem jen tu mládežnickou. Dospělý hokej jsem zažil až tady v Uničově. Jsem ale spokojený. V Olomouci jsme došli až do semifinále, což byl úspěch. Prohráli jsme s Třincem. Další rok v juniorce byl horší, protože jsme měli slabší mančaft a necítil jsem úplně chuť zůstávat, zkoušet nějakou cestu po druhé lize a dostávat se nahoru. Po vzoru staršího bráchy a bratránka jsem odešel do Ameriky. Tam jsem hrál dva roky juniorskou ligu, přešel na vysokou a odstudoval tam dva roky.

Proč jste se vrátil?

Začal covid a usoudil jsem, že asi sezona nebude, tak jsem školu přerušil, zůstal v Česku a dostudoval tady. Tím se moje kariéra stopla na rok a půl. Neměl jsem tady ani hokejové věci, takže jsem ani netrénoval, ani jsem nehledal angažmá. Potom mě oslovil Uničov a také kamarádi z univerzitního týmu Univerzity Palackého. Říkal jsem, že dokud nebudu mít věci, tak ne. Když se brácha vracel z Ameriky, tak mi je dovezl, pomalu jsem se do toho dostal a jsem rád, že nyní chytám jen ten kraj, protože mi jeden zápas týdně stačí. Už to také docela cítím. Je to spíše o tom, že je člověk v kolektivu, než že by byly ambice se posouvat a živit se tím.

Opravdu se ta sezona vůbec nehrála? Udělal jste dobře?

Jeden rok se nehrála vůbec, druhý rok, což by byl můj čtvrťák, se pár zápasů hrálo, ale hodně to bylo narušené. Vždy, když měl někdo v týmu covid, tak celý tým musel do karantény. Takže nelituji toho, jak jsem to udělal. Z mé strany to bylo dobré rozhodnutí.

HC Uničov - HC Bospor Bohumín 1:0
VIDEO: Brankáři v Uničově ruply nervy, chtěl se bít

Necítil jste možnost nebo chuť vrátit se za oceán?

Já jsem ani nechtěl zůstávat bydlet po škole v Americe. Víc se mi líbí životní styl tady. Neměl jsem plány tam ani hrát. Brzy jsem si uvědomil, že když budu pracovat, tak to bude lepší než uměle natahovat kariéru sportovce, kterou bych si sice na živobytí vydělal, ale nezabezpečil bych se tím.

Co vám štace v Americe dala?

Dva roky na tamní vysoké jsou nejlepší léta v životě. Naučil jsem se jazyk a byla tam perfektní komunita lidí. Je super, že tam hodně učí dovednosti. Neodnesl jsem si tolik informací jako tady ze střední školy, ale hodně dovedností. Člověk se pak umí sám o sebe postarat, socializuje se a tohle mi dalo do života hodně. Jsou to zkušenosti k nezaplacení.

V Česku jste si vyzkoušel také univerzitní ligu, jakou má úroveň?

Je na úrovni spodku druhé ligy a vršku krajské. Je to super projekt, ale je tam spousta práce. Co vím, jdou do toho pěkné peníze ze svazu a Tipsportu, ale trošku tomu chybí větší disciplína a zapojení některých škol. Třeba tady Univerzita Palackého by se mohla podílet více a chtělo by na tom zapracovat. Dostat k tomu lidi, kteří ví, co dělají, jako tomu je třeba na školách v Praze či Plzni. Tím by se to posouvalo dopředu. Aby to nedělali jako koníček k práci, že si tím přivydělají pár korun.

Univerzitě Palackého by pravděpodobně pomohlo hrát zápasy v Olomouci místo v Uničově, aby na zápasy mohli studenti.

Je to obrovská škoda. Loni jsme se o tom s klukama bavili, že do Uničova studenti nebudou jezdit, aby viděli hokej. Je potřeba, aby se s tím do budoucna něco udělalo. Možná nějaká jednání probíhají, chce to se domluvit a i to by tomu univerzitnímu týmu v Olomouci pomohlo. Měli by pevné zázemí, svoji šatnu, kde trénovat, kde hrát, fanoušci by pomohli.

Teď jste doma v Uničově. Nemrzí vás, že se tady nehraje už 2. liga?

Trochu mě to mrzí, ale na druhou stranu, kdyby se tady měla hrát druhá liga, tak by se kádr musel hodně obměnit. Z těch kluků, kteří tady jsme, nemá nikdo pět dní v týdnu, aby trénoval, hrál zápasy a podobně. Kdyby se tady druhá liga hrála, tak je to bez nás, kteří teď za áčko naskakujeme.

Krnov vyhrál v Uničově
FOTO: Uničov na pokraji vyřazení. Úvodní duel play-off nezvládl

Co říkáte na zdejší fanoušky?

Podporují a ženou nás dopředu. Vždy se hraje dobře, když je taková bouřlivá atmosféra, někdo vám zatleská, zabubnuje. Podle tváří, co vidím v hledišti, tak jsou to pravidelní návštěvníci, kteří nás podporují a my si toho vážíme. I proto jsem říkal, že bych kraj jinde než v Uničově nehrál. Baví mě, že jsem doma a přijde se podívat spousta známých lidí. Potom se sejdeme tady dole v hospodě a probereme to. To mě na tom hodně baví. Navíc to mám kousek za barákem.

Váš bratr Tomáš byl také v Americe, neprošel draftem NHL, ale zahrál si extraligu za Kometu, nyní je v Porubě. Jak jeho kariéru hodnotíte?

Je super. Myslím, že rozdíl mezi extraligou a Chance ligou je poměrně malý co se týká rozdílu u hráče. Tomáš by mohl hrát čtvrtou lajnu někde v extralize, ale pro jeho vývoj je lepší, když hraje první lajnu v Chance lize, má vůdčí roli a sbírá body. Není navíc úplně typově hráč do čtvrté lajny. Myslím, že mu teď ten rok prospěje a je otázka, jestli příští sezonu bude pokračovat v Porubě nebo si ho někdo zase vytáhne. Vím, že extraligové nabídky na střídavý start měl už letos. Třeba se to povede a prosadí se i v extralize.

Jezdíte na jeho zápasy?

Hodně je sleduji onlajn. Párkrát jsem byl na zápase, hlavně když hrají tady blízko.

Vy osobně děláte co?

Mám vystudovaný mezinárodní obchod a byznys. Druhým rokem dělám finanční poradenství, což mě baví. Viděl jsem, jak ta služba může fungovat za oceánem, kde to jsou vážení lidé. Ve společnosti jsou vnímáni pozitivně. Naopak tady je s tím spojena kvůli minulosti spíše negativní konotace.

Aleš Holík
Na bitvy se Šternberkem se těšil celý Uničov, říká bývalý hokejista Aleš Holík