Během dosavadních šesti duelů juniorské extraligy posbíral již jedenáct bodů za sedm gólů a čtyři asistence, což je nejvíce v součtu obou skupin východ i západ. Zároveň vede i tabulku střelců.

Loni si následně vyzkoušel také nejvyšší juniorskou soutěž (O Pohár DHL) v dresu Olomouce, v tomto roce má na kontě navíc tři zápasy mužů v Chance lize za šumperské Draky s bilancí jedné přihrávky.

Asi můžete být se svými statistikami zatím spokojený?

Určitě jsem rád, ale nepracoval jsem na této bilanci sám. Velký díl na tom mají spoluhráči, kteří mi k těm bodům pomohli.

Víc než polovinu bodů mezi juniory se vám povedlo nasbírat v zatím posledním utkání proti brněnským Warriors. Při výhře 11:4 jste zazářil šesti body díky pěti brankách a jedné přihrávce. Jak vzpomínáte na tento duel?

Byli jsme favoritem, ale dvě třetiny se soupeř držel ve hře a prohrával jen o gól. Měli jsme hrát daleko lépe už od začátku a rozhodnout o něco dříve. Hosty jsme naštěstí zlomili ve třetí části.

Dá se říct, že to byl váš zápas. Co vám říkali spoluhráči v kabině?

Moc jsme ten můj výkon nerozebírali, řekli mi jen, že dobrý (úsměv). Nejdůležitější bylo, že jsme nakonec vyhráli.

Jeden ze spoluhráčů ale přesto předvedl zajímavou oslavu po vašem třetím gólu.

Je to tak. Když jsem dokončil hattrick, Kristián Šucha hodil na led helmu, jako místo čepice, což mě hodně potěšilo a ještě víc nakoplo. Potom mi to tam padalo i dál (úsměv).

Byl tohle váš osobní rekord? Šest bodů v jediném utkání je úctyhodná bilance.

Teď opravdu nevím, ale asi to bude můj rekord. Nevzpomínám si, že bych v minulosti udělal tolik bodů v jednom zápase.

Určitě se musím zeptat, jak coby hokejista vnímáte současnou situaci, kdy v souvislosti s pandemií koronaviru bylo opět umrtveno prakticky veškeré sportovní dění v České republice?

Jsem naštvaný, ale co se dá dělat. Naštěstí mám doma takovou malou tělocvičnu, kde se mohu udržovat v kondici různým cvičením.

Předpokládám, že ještě studujete, to asi zase máte více času na školu.

No, já už jsem právě dostudoval, takže mám nyní jenom ten hokej, který ale bohužel teď nemůžu hrát…

Jak tedy trávíte volno kromě domácího trénování?

Když to ještě šlo, tak v posilovně nebo s kluky na nohejbale. Jinak mám aktivitu asi jako většina doma u počítače.

Letos máte ve statistikách i tři zápasy v Chance lize, z toho jeden proti favorizované Porubě, kde jste nahrával na jediný gól Draků. Asi byl zážitek si v osmnácti letech zahrát proti zkušeným borcům jako jsou Lukáš Endál, Petr Kanko či Markus Korkiakoski?

Bylo to super. Ale snažil jsem se všechny vnímat jako normální protihráče, moc jsem neřešil, proti komu zrovna nastupuji a snažil se soustředit především na svůj vlastní výkon.

Patříte k hráčům menšího vzrůstu, což v seniorském hokeji může být občas nevýhoda. Jak se snažíte popasovat s mnohdy daleko robustnějšími protivníky?

Myslím si, že mám docela dobré bruslení a taky se snažím hrát hodně důrazně. Občas se mi povede i nějaká slušná přihrávka (úsměv).

Pocházíte z hokejové rodiny. Váš starší bratr Michal loni hrál v Šumperku 2. ligu a nyní působí v barvách nováčka z Chebu. Dává vám nějaké rady, asi se spolu hodně bavíte o hokeji?

Určitě, když se doma sejdeme, tak hokej vždycky rozebíráme. Pokaždé mi říká, ať na sobě hodně makám a dotáhnu to co nejdál.

Jaký máte tedy konkrétní hokejový cíl?

Hlavně co nejvíc hrát a pokud možno za nějaký slušný plat, když to půjde. Nyní mám z pozice juniora cíl, prosadit se do základu Draků v Chance lize, potom se uvidí.

Nemrzí vás, že si letos nezahrajete v jednom týmu s bratrem Michalem? Chybělo málo, jenže on nakonec po loňské sezóně odešel ze Šumperku do Chebu a vy naopak přešel z místní juniorky do mužů.

Tohle mě mrzí opravdu hodně. Celá rodina se těšila, že by to tento rok mohlo vyjít. Škoda, že tady nakonec nezůstal.

Bylo to možná takové symbolické předání štafety. V přípravě jste vyfasoval právě dres vašeho bratra, takže vám ani nemuseli přelepit jmenovku?

To je pravda. Navíc se mně v přípravě docela dařilo a tak jsem si říkal, jestli to není díky tomu, že mám bráchův dres (úsměv). Do sezóny jsem ale nakonec změnil číslo z jeho 88 na 24.