„Nikdo z nás nedosáhl takových výsledků jako on. Snažíme se ho mentálně podpořit. V podstatě mu nic nevytýkáme. Ono to ani nejde. Hrál dobré zápasy,“ řekl s dojetím v rozhovoru pro Deník.

Standu znáte snad ze všech nejlépe. Byla tam před finále nervozita?

Myslím, že před finále už nebyl tak nervózní jako před semifinále nebo čtvrtfinále. Věděl, že teď už tam jen může nechat všechno. Medaili už měli, nervozita z kluků pak spadla.

A co tíha kapitánského céčka? Ani z té nemohl být lehce nervózní?

Ze začátku mistrovství opravdu nebyl. Nebývá nervózní. Sám když hrál jako mladý extraligu, říkal, že neví, co to je nervozita. Ale v závěru podle mého cítil, že nese zodpovědnost a cítil to. Dovede to ale ukočírovat tak, aby podával své dobré výkony.

V Troubkách na Přerovsku fandily rodiny a jejich přátelé triu přerovských odchovanců Svozil, Suchánek, Ryšavý.V Troubkách na Přerovsku fandily rodiny a jejich přátelé triu přerovských odchovanců Svozil, Suchánek, Ryšavý.Zdroj: Deník/Ivan Němeček

Komunikujete se Standou často? Řešíte jednotlivé zápasy?

Jenom ho podporujeme. Samozřejmě tam nějaké chyby byly, to budou vždycky. Spíš se ho ale snažíme mentálně podpořit. Nikdo z nás nedosáhl takových výsledků jako on. Snažíme se ho mentálně podpořit. V podstatě mu nic nevytýkáme. Ono to ani nejde. Hrál dobré zápasy.

Sledujete každý synův zápas?

Manželka nevynechala ani jeden. Babička s dědečkem taky ne. Já někdy vynechám, protože ráno jdu do práce a nedělá mi úplně dobře, když jdu neodpočatý. Ale oni sledují všechno. A jelikož se mu daří, dívá se na to dobře (usmívá se).

Zdroj: Deník/Ivan Němeček

Takže vidíte dobře postupný Standův progres?

Je pravda, že udělal obrovský progres. V srpnu (na odloženém MS juniorů 2022, pozn. red.) byl, nechci říct jestli průměrný nebo nadprůměrný, ale nehrál dobrý šampionát. Teď porostl. Tohle mistrovství odehrál parádně, sám jsem koukal, jak mu to jde. Jsem z toho příjemně nadšený.

V Troubkách na Přerovsku fandily rodiny a jejich přátelé triu přerovských odchovanců Svozil, Suchánek, Ryšavý. Zleva manželé Suchánkovi, Svozilovi a Ryšaví.
Rodiny přerovských hrdinů fandily společně. Podívejte se na stříbrnou euforii

Finále jste sledovali v troubecké sportovní hale i s rodinami Martina Ryšavého a Tomáše Suchánka. Jak tento nápad vznikl?

Všichni tři tatínkové jsme si po vítězném semifinále se Švédskem volali. Finále je jejich (synů) posledním zápasem v juniorské reprezentaci. Do seniorů se nemusí podívat. Tak jsme se dohodli, že uděláme malou party, protože Kanada není úplně blízko (usmívá se). Pozvali jsme pár přátel, sportovce z Troubek a blízké.

Je to ale úkaz. Vy to můžete brát už trošku jako samozřejmost, ale dochází vám, že pro veřejnost je to úkaz? Tři stejně staří odchovanci jednoho klubu, kamarádi společně dokráčeli za takovým úspěchem a v zámoří usilují o NHL…

Jo. Nebudu říkat, že se povedl jeden ročník. Vždy někdo vyplave, podaří se a je šikovný. Tady se ale, nevím proč, posunuli tři kluci, kteří takto vyčnívají. A ještě bychom neměli zapomínat na Dana Ministra, který je narozený v prosinci 2002 a kdo ví, třeba by mezi ně zaplul taky. A byli by čtyři. Když se nad tím člověk pozastaví a řekne si, že v prodloužení se Švédskem byli spolu v jednu chvíli na ledě tři spolužáci z Přerova, nad tím srdce plesá. Asi se to nikdy nestalo a nevím, kdy se to zase stane. Bavil jsem se o tom i s přerovskými trenéry a byli nadšení. Je to bomba.

Stanislav Svozil
V Kanadě jsem nabral už pět kilo, říká Svozil. Z Bedarda má otevřená ústa